Skvělý, ale ne pro mě

Rozejít se se někým je umění. Možná ještě větší umění je pak o bývalém partnerovi mluvit. Jsou tři verze jak můžete o bývalém mluvit.

Ta jednoduchá verze je ho následně kritizovat a zmiňovat jeho chyby po tom, co jste se rozešli. Tahle verze může jít až do pomlouvání. Nic dobrého z toho nekouká, možná se vám trochu uleví. Po čase se ostatní budou oprávněně bát, že je čeká stejný osud.

Ta těžší verze je bývalého partnera nikde moc nekritizovat, nepomlouvat a možná se až trochu vlastně vyhýbat otázkám na něj. Taková strategie hraní do outu, příp. mazání člověka ze svého života.

Ta nejtěžší a zároveň myslím nejefektivnější verze je uvědomit si (pokud je to pravda), že ten člověk byl skvělý, ale ne pro vás. Na otázku na vašeho bývalého ho tak chválíte, uvědomujete si to dobré a to štěstí, že jste se potkali, něco spolu prožili a pak se vaše cesty rozešli. Vy jste se mohli spoustu nového naučit a zároveň pak nemusíte být s člověkem, se kterým si nerozumíte.

Skvělý, ale ne pro mě. Dokážete to?

Dva světy, ve kterých žijeme

Jsou dva světy, ve kterých žijeme. 

První je ten, co děláme a kým jsme právě teď. Chodíte do práce, věnujete volný čas koníčkům, rodině a přátelům, snažíte se chovat slušně, nemluvit sprostě a chovat se tak, jak byste se chovat asi měli. Je to ten náš svět. Realita.

Pak je tu ten druhý svět. Svět toho, co bychom chtěli dokázat nebo zkusit. Zde jsou naše sny, fantazie, touhy a ambice. Možná chodíte do práce a říkáte si po cestě, že byste hrozně rádi napsali knížku. Nebo že byste rádi začali podnikat, začali více cvičit, letěli do Číny nebo do New Yorku.

Je na čase tyhle dva světy začít spojovat. Vyberte si dnes něco z druhého světa. Máte? Udělejte to.

Uvidíte, jak se vám uleví. A jak se sebe budete mít radost. A jak najednou zjistíte, že to nebylo tak těžké.

Jste spisovatel co nepíše? Podnikatel co nepodniká? Pak víte, co je to druhý svět.

Ze všech přístupů si beru optimismus

Jsou různé přístupy k životu a já si beru optimismus.

Neříkám, že je to nejlepší přístup, ale je to pro mě přirozené a i když je nejhůř, nejspíš na tom najdu něco pozitivního. Jsem pozitivní v desetihodinovém letu, ve dlouhé frontě, na úřadu i v nemocnici. Je jedno kde, všude můžete být šťastní. 

Dřív jsem si myslel, že štěstí bude až.. až budu mít školu, až budu mít auto, stálou práci, víc peněz. Jaký je problém s tímhle přístupem? Že vždy budete mít na co čekat. Že "až" vám může odsouvat vaše štěstí až do nekonečna.

Zkuste si opakovat tuhle mantru: "Každý den je mi lépe a lépe."

Optimismus nevyřeší všechny vaše problémy, ale určitě se vaše problémy budou lépe řešit s optimismem. 

Jaký přístup si zvolíte vy?

Sama na cestě jižní Amerikou. Zbláznila se?

Svou skvělou spolusedící z gymplu jsem neviděl roky (zdravím Tě, Ivet!). Když jsme se konečně po letech potkali u kafe, nemohl jsem věřit vlastním uším. Na té cestě kterou jsem sledoval na jejím profilu napříč jižní Amerikou byla  úplně sama!

Když jsem sledoval její cestu na Facebooku, celou dobu jsem se tak nějak ujišťoval, že v té jižní Americe určitě  není sama. Je to tam nebezpečné, je to blondýna, něco by se jí mohlo stát, určitě by jí někdo okradl/znásilnil/zabil, případně v lepším případě unesl nebo rozprodal na orgány. Na všechny cesty jsem poslední roky jezdil min. ve dvou a cestovat někam tak daleko a ještě k tomu sám mi přišlo jako science fiction.

Přitom byl rok 2008 jestli se nepletu a já seděl v letadle směr Taiwan, kde jsem strávil nakonec dva celé úžasné roky a často jsem byl sám. A víte co? Bylo to fajn.

Dnes máme často pocit, že být sám, nebýt propojený alespoň přes sítě znamená něco špatného. Ale je na čase oprášit samotu, která vás donutí vyřešit některé problémy a dostat ze sebe to nejlepší. Přinese kreativitu do vašich nápadů, jasnost do vašich cílů a sílu do vašich dalších úkolů. Když zvládnete jižní Ameriku sami, tak v Čechách toho zvládnete potom daleko víc.

Za pár týdnů mě čeká Čína na tři týdny. Budu se snažit, abych tam mohl cestovat i sám - protože být dnes sám není na škodu, naopak je to něco, co je cenné a co bychom měli pravidelně praktikovat.

Kdy budete sami? Jak můžete vy využít samotu k tomu aby vám přinesla lepší nápady, dobila baterky a utužila vztahy?

Jak vám multitool může pomoct v marketingu

Když jsem dostal první multitool Leatherman, byl jsem nadšený. Je to něco jako švýcarský nůž se všemi možnými věcmi jako nůž, otvírák na konzervy, šroubovák a tak.

Jenže ten jejich design je tak dobrý, že se mu prostě nedá odolat. Už jen to, že někoho napadlo ten multitool udělat spíš do tvaru kleští a ne nože (ze kterého se všechno vyklopí jako u švýcarského nože) je naprosto super.

Mám ho pořád na stole, na cesty nejezdím bez něj. Přitom nejsem žádný horal, ale ten design mě prostě baví. Není to věc pro každého (už ta cena, která se pohybuje okolo třech tisíc, může někoho odradit). Ale ti, kdo ho mají, jsou nadšení.

Je okolo toho taková správná fanouškovská základna. Lidé se s nimi chlubí na Instagramu nebo Facebooku a kdo ho má (a vy když vy ho máte také), tak si na to téma rád popovídá. Mít Leatherman prostě spojuje.

Marketing je v tomhle případě přímo v produktu. Skvělý design, 25 záruka a využití na skoro vše a nejen pro horaly, ale pro všechny - to jsou věci co lidi baví.

Jak můžete vy být jako Leatherman? Investuje více do vývoje a chytrého designu, méně do reklam.

Jak lépe mluvit díky naslouchání

Mluvil jsem o tom, že krátká pauza vám může pomoct v tom, aby vás lidé poslouchali.

Co můžete ještě dělat?

Když se podívám na své bývalé šéfové a šéfy, měli rozhodně jedno společné: mluvili až poté, co si druhou stranu dobře vyslechli a otázkami ověřili, že rozumí správně druhé straně. 

Spousta problémů v komunikaci vzniká z toho, že neznáme celou situaci a náš názor stavíme pouze na tom, co jsme z druhé ruky slyšeli. Tahle tichá pošta často mění realitu v příběhy, které nejsou vůbec pravdivé. Málokdy je problém jen jednostranný s jasnými příčinami a důsledky. K tomu abyste situaci pochopili, potřebujete znát veškeré detaily.

Pokud chcete lépe mluvit, tak nejdříve druhou stranu dobře vyslechněte. Pak se zeptejte na několik ověřujících otázek, kdy můžete podpořit nebo vyvrátit to, co jste slyšeli z doslechu. 

A až pak mluvte. 

Zkuste si dnes jak vám tenhle trik funguje. Uvidíte, že budete narážet na daleko méně nedorozumění. Nejdříve poslouchejte, pak až mluvte. 

PS. Zajímá vás, které knížky jsem si nedávno objednal a pomohou vám posunout práci kupředu? Podívejte se na blog.

Jak lépe mluvit díky pauze

Většina lidí dělá tu chybu, že se toho snaží říct hrozně moc. A snaží se mluvit hned, rychle a bez přestávek, aby vše stihli říct. Kvantita je pro ně zásadní. 

Pokud chcete lépe mluvit, mluvit tak, aby vás lidé poslouchali, zkuste jednoduchý trik.

Než začnete mluvit, udělejte krátkou pauza. Neříkejte nic, podívejte se na lidi okolo sebe a vyčkejte. Až pak začněte. Zároveň mluvte v blocích, které od sebe oddělíte krátkou pauzou.

Pauza není nic. Pauza je mocná součást toho, co říkáte a pomůže vám, aby vás lidé spíše poslouchali.

Nadechněte, udělte si krátkou pauzu.. a začněte. 

Lepší?

Škola bez češtiny

Čtu si akorát o jedné škole a fascinuje mě, že zrušili češtinu jako samostatný předmět, jen u malých dětí mají čtení a psaní.

Sám jsme se na škole extrémně nudil. Z osmiletého gymplu si pamatuji akorát velké přestávky, moji skvělou sousedku a kafe v bufetu (ať žije Nescafé 3v1 za myslím deset korun). Ona stejně škola nebyla škola, ve smyslu učení.

Spíš to bylo vlastně místo, ve kterém jsem přepisoval učebnici do sešitu a pak mě z toho zkoušeli.

"Hlavně neudělat chybu!", říkali mi. Přitom v životě dělat chyby je právě často jediný způsob jak se něco naučit.

Zároveň škola pro mě měla "turbo mód". Pokud jste měli někdy doučování tak jste zjistili (šokováni), že na doučování 1:1 jste schopni dohnat látku ve škole rychlostí cca 1:5. Tedy že pět vyučovacích hodin se dají vysvětlit v jedné hodině doučování.

Věřím, že se školy změní. Nebo se spíše změníme my lidé, to bude myslím snazší.

Tři jednoduché tipy jak se hned můžete stát lepším rétorem

Prezentování je těžká disciplína, která zároveň bude patřit mezi čím dál důležitější dovednosti. Hard skills prostě brzy stačit nebudou.  Jak ale lépe mluvit k lidem? Zde jsou mé tři tipy.

Naučte se nazpaměť začátek a konec vaší prezentace.

Tenhle tip mám od mého mentora (díky Petře!), který měl naprostou pravdu. Nemůžete se naučit celou prezentaci nazpaměť (i kdyby se vám to podařilo, budete znít hrozně uměle). Začátek a konec, to jsou dvě části, které si každý pamatuje. Proto je dobré si tyto dvě části připravit co nejlépe. Pomůže vám to zároveň výrazně snížit stres, když víte, jak budete začínat a končit.

Buďte na místě o hodinu dříve.

Woody Allen říkal, že "Eighty percent of success is showing up." Podle mě naprostá pravda. Drtivá většina řečníků chodí na prezentaci o deset minut dříve. Buďte profesionálové. Buďte na místě už o hodinu dříve. Prvních 45 minut věnujte přípravě a posledních 15 minut věnujte publiku - dejte si s nimi kávu, pohovořte neformálně o jejich tématech i tématech vaší prezentace. Ukážete, že jste připraveni a zároveň si vytvoříte první vazby. Začít budovat důvěru tak budu o mílový krok snazší.

Připravte pro ně něco extra.

Před pěti lety jsem byl v Londýně na prezentaci Seth Godina, když vyšla jeho nová kniha. V pozvánce bylo napsáno, že ke vstupence dostanete jeden výtisk zdarma. Když jsme přišli do sálu, každý měl na sedadle papírovou tašku a v něm hned dva výtisky (!). Jaké to milé překvapení a to Seth Godin ještě nezačal. O co víc jsme byli mile překvapeni, když pak každý dostal unikátní kód, kde na speciální stránce mohl nechal další (třetí!) výtisk zaslat komukoliv.

Každý pozná rozdíl mezi tím, jestli jste velkorysí, nebo naopak šetříte náklady na každý halíř. V prezentaci jde o show, nejste Makro. Nejděte tedy po každé korunce a připravte pro vaše posluchače milé překvapení. 

Který tip můžete hned využít? 

Zaměřeno na odpoledne

Je jedna část dne, která je naprosto v našich rukou. A pokud se chceme v 2018 posunout kupředu, nemůžeme ji vynechat.

Odpoledne.

To, co děláte po práci, vás formuje. Buď sedíte u televize, nebo děláte něco o trochu rozumnějšího. Zde je pár tipů jak odpoledne využít lépe:

Věnujte kvalitní čas vašemu partnerovi (partnerce). Práce je důležité, ale vztahy stejně tak. Snažte se občas vymyslet nějakou společnou aktivitu i v pracovnímu týdnu (sport, kino, večeře a dalších tisíc nápadů), zkuste něco nového a občas druhého překvapte (květiny či jiný malý dárek, pomoc druhému, atd.).

Věnujte se sami sobě. Rozkrájet se ostatním, rodině nebo práci či partnerovi může vypadat jako skvělý nápad, ale nikdo vám nepostaví zlatou sochu altruisty roku. Zacvičte si, dojděte si na procházku, zajděte si sami (!) do kavárny. Prostě se věnujte sami sobě. Jóga, procházka, čtení oblíbené knížky nebo čas na váš koníček.. to vše se počítá.

Naučte se něco nového. Stačí opravdu půl hodina denně abyste se naučili něco nového. Ať už je to nový jazyk, programování, webový design nebo psaní blogu.. odpoledne je ideální čas věnovat se něčemu, co vás užitečně rozvine. 

Hýbejte se. Pohyb (nechci říkat přímo sport, což evokuje jen něco, za co musíte často platit a je to až příliš akční pro spoustu lidí) vám zlepší náladu a dobije energii. 

Co si vy vyberete v roce 2018?