Měli Japonci s měřením úsměvů pravdu?

Nápad jak měřit úsměvy možná není tak špatný.

Stále se čas od času vracím k myšlence proč byla vlastně jedna moje konkrétní bývalá šéfová nejlepší? Co dělala jinak, v čem se odlišovala?

Je toho víc, ale jedno je jisté. Měla schopnost, kterou jsem od té doby málo viděl ve firmách.

Umění šířit nadšení.

Kdo je ve vaší firmě za to zodpovědný? Nikdo? Ne, vedení je za to zodpovědné. Aby umělo nejen řešit problémy, ale aby umělo i slavit a šířit pozitivní myšlenky, nadšení a zápal.

Pokud budete celý den zabrání jen do problémů bez úsměvu, pak se zkuste vrátit k tomuto videu a přeměřte svůj úsměv.

Nestačí jen dobře pracovat. Naučte se šířit nadšení a všichni okolo vás budou šťastnější. 

Potřebujeme více úsměvů, méně formality.

Proč už nejste nejlepší?

Podle mě mrháme talentem a naším časem.

Když už chodíte do práce, nebo tam vlastně chodit musíte, proč už nebýt nejlepší v tom, co děláte?

Stejně tam budete chodit, Stejně budete dojíždět do práce a stejně budete každý den řešit problémy. Tomu se nevyhnete.

Ale odměna za vaši práci může být o trochu větší. Nebo může být dvakrát, pětkrát, desetkrát větší. Kdo je nejlepší v oboru má násobně vyšší příjem než ten druhý v řadě.

Problémů se nezbavíte, ale můžete z toho mít daleko víc. 

Staňte se nejlepším ve vašem oboru. A i kdyby to nevyšlo, neposunulo by vás to o míle daleko?

Chodit jen tak do práce a nepřemýšlet nad tím je blbost.

Co budete dělat, když všechno tohle zvládne někdo jiný?

Tesco, Rohlík i Košík vám rádi přivezou nákup až ke dveřím.

V kantýně v prvním patře vám rádi navaří jídlo na tři dny.

Ten sousedův kluk vám rád poseká celou zahradu a bude za to chtít jen dvě stovky.

Pán z ulice ve třetím domě vpravo jezdí s Uberem. Už vás dvakrát vezl a stačilo na to pár kliknutí. Vezme vás kamkoliv budete chtít.

Paní z Chodova má dva malé kluky a ráda si přivydělá tím, že se postará o celou vaši domácnost.

Halenku a sukni do práce vám ráda přežehlí ta stejná paní. A tenhle seznam by tak mohl pokračovat. Většinu práce, kterou teď děláte, by za vás mohl snadno dělat někdo jiný.

Co budete dělat, když všechno tohle zvládne někdo jiný? 

To je přesně to, co byste měli většinu dne dělat. Potřebuje vás, dělejte to. Svět nepotřebuje dalšího člověka, který jen oprašuje svůj život. Potřebuje vás. Někoho, kdo změní svět okolo nás k lepšímu.

Už víte co budete dělat?

Můžete

Máte pocit, že jste se zaseknuli v životě?

Že musíte být v práci, která vás nebaví?

Že musíte trpět lidi ve vašem okolí, kteří vás vysávají?

Že vás štve váš pracovní rytmus bez dovolené a bezesných nocí?

Že sníte o tom jak byste měli žít, ale nežijete tak?

Zastavte se. Vždy máte volbu co uděláte, málokdy jste v opravdové pasti. Někdo musí počkat na facku od osudu, někdo na první nemoc, někdo na první infarkt.

A pak to najednou vždy jde. Najednou po první velké facce můžete končit v práci v pět, můžete opustit lidi co vás vysávají, můžete dát výpověď v práci, začít běhat a brát si pravidelně dovolenou. Když se díváme z očí do očí smrti nebo nemoc nebo jiné ráně osudu, všechny strachy jsou pryč. A my najedou konáme.

Moje rada? Nečekejte až vás osud zasadí ránu. Změnte svůj život dnes.

Není to vůbec těžké. Stačí udělat rozhodnutí hned.

Kdokoliv to může udělat

Vidíte jak nefunguje kohoutek a necháte ho být. 

Jdete okolo papírku na zemi a necháte ho ležet.

V kanceláři praskne žárovka a nikomu o tom neřeknete.

Náš pocit? Někdo jiný to může udělat a není to moje práce.

Potřebujeme opravdu tohle motto? Podle všeho ano. 

A víte co? Ukazuje se, že nejradši máme vedle sebe lidi, kteří to berou za svou práci a nečekají na někoho jiného. 

Vidíte něco? Udělejte to.

Zkuste dnes tyhle tři tipy, které vás zdarma udělají lepším člověkem

Některé stránky mají postavené články jen podle tipů správného copywritera. A to tedy:

  1. Používají číslovky ("tři tipy")
  2. Mají urgenci ("ještě dnes")
  3. Obsahují nejoblíbenější slovo a to "zdarma"

Můžete psát všechny články přesně podle pravidel a možná váš atraktivní titulek opravdu přiláká posluchače. Otázka ale za mě: Budete mít z takového psaní radost? 

A nebo možná ještě lépe: Změní takové psané něco? Budou takové články někomu chybět?

Zkuste to možná někdy napsat bez všech těch triků, které se nás snaží jen levně oblbnout. Zkuste to je tak, bez příkras, přirozeně a od srdce.

Takové psaní nám bude chybět. 

Zkusíte to?

"Nejsme kávoví fanatici"

Nemohl mi ujít rozhovor slečny na pohovoru v mé oblíbené kavárně. Ona a spolumajitel té kavárny spolu váleli perly podnikatelských rad. 

"Musím vám ještě říct jednu nepříjemnou věc. Jak je to tu malé, nevejde se nám sem záchod. Máme smlouvu se záchodem v metru a musela byste chodit tam. Sám jsem byl trochu v šoku, když jsem tam poprvé šel," říká majitel.

Lekce první - Mluvit s lidmi narovinu. Tohle se vyplatí skoro vždy, zvlášť když jdete do nové práce.

"S tím nemám problém. Pracovala jsem v mobilní kavárně, tam nemáte ani střechu." Tím si majitele získala - "Tak to je vidět, že záchod pro vás nebude problém," říká potěšeně majitel.

Lekce druhá - Nebojte se nepohodlí. Co je nepříjemné pro ostatní má svou cenu, kterou ostatní ocení.

"Nejsme kávoví fanatici. Pokud přijde pán a chce turka, dostane ho. Pokud přijde slečna a chce půllitrové cappuccino a na to hromadu karamelu, dostane ho. Zákazníky nevychováváme, děláme jim kávu takovou jakou mají oni sami rádi," vysvětluje dál majitel.

Tahle věta se mi zaryla do paměti. Párkrát už se mi stalo, že mi někdo vysvětloval co si mám koupit a co mám jak dělat, i když jsem měl jasnou představu o tom, co chci.

Lekce třetí -  Nevychovávejte zákazníky. Oni sami vědí, co chtějí. Anebo je vychovávejte, ale pak nedělejte ústupky a dělejte si své služby svou cestou, fanoušky si také najdete. Buďte sví, nebo buďte pro všechny.

Jeden rozhovor, tři lekce. Která je ta vaše nejoblíbenější?

Skromnost nade vše

Skromnost se vyplatí, ale má dva rozměry.

Buďte skromní ve smyslu chovat se slušně k ostatním. Arogance nic dobrého nepřináší. Důležitých věcí je v životě málo, dobré rozlišit to co potřebujete a to, co chcete.

Nebuďte skromní ve svých cílech. Zde se skromnost nevyplácí. Proč mít malé cíle, když do práce stejně chodit musíte? Tak už z ní dostaňte maximum, to dává smysl. A klidně žijte v něčem neskromně - investujte do cestování, koníčku nebo vaší sbírky nožů. Pokud vám to přináší radost, proč ne. Jen si dejte pozor aby vám ty věci nedělaly život ještě těžším, než je.

V čem se vyplatí abyste byli skromní? V čem byste naopak měli být neskromní?

Jak se cítíte znají i ostatní

Pokud mě znáte nebo pravidelně čtete tenhle blog, víte že jsem optimista. Podle mě to s námi život myslí dobře a pokud se člověk snaží, tak je život fajn. Občas ale i já mám náladu na prd. Podceňuji se, mám pocit, že jsem looser a že se mi nic nedaří. 

Ty co znám mají občas také tenhle pocit. A možná i vy máte občas tenhle pocit. Že za nic nestojíte, že život za nic nestojí. Je potřeba si uvědomit ale jednu věc a to, že to jak se cítíte znají i ostatní. Také mají občas ten pocit, že život za moc nestojí.

Svěřte se těm, kterým důvěřujete. Budou vám rozumět a nejspíše vám dají alespoň jednu dobrou radu. 

Nejste v tom sami. Nálady máme všichni. Otázka zní - chcete v blbé náladě zůstat, nebo se z ní dostat?

Kdo chce, hledá způsoby.

Skvělý, ale ne pro mě

Rozejít se se někým je umění. Možná ještě větší umění je pak o bývalém partnerovi mluvit. Jsou tři verze jak můžete o bývalém mluvit.

Ta jednoduchá verze je ho následně kritizovat a zmiňovat jeho chyby po tom, co jste se rozešli. Tahle verze může jít až do pomlouvání. Nic dobrého z toho nekouká, možná se vám trochu uleví. Po čase se ostatní budou oprávněně bát, že je čeká stejný osud.

Ta těžší verze je bývalého partnera nikde moc nekritizovat, nepomlouvat a možná se až trochu vlastně vyhýbat otázkám na něj. Taková strategie hraní do outu, příp. mazání člověka ze svého života.

Ta nejtěžší a zároveň myslím nejefektivnější verze je uvědomit si (pokud je to pravda), že ten člověk byl skvělý, ale ne pro vás. Na otázku na vašeho bývalého ho tak chválíte, uvědomujete si to dobré a to štěstí, že jste se potkali, něco spolu prožili a pak se vaše cesty rozešli. Vy jste se mohli spoustu nového naučit a zároveň pak nemusíte být s člověkem, se kterým si nerozumíte.

Skvělý, ale ne pro mě. Dokážete to?