Kávový nadšenec a ti ostatní

Jsem kávový fanatik.

Poradím vám kterou navštívit kavárnu, kterou pražírnu musíte poznat a kde byste měli nakupovat kávu. Skvělých míst se skvělým kafem je spoustu.

Kdo miluje kafe, ten je nadšen. Má parťáka, se kterým si může popovídat a kdo mu rozumí. Turek se šlehačkou není náš životní styl.

Na druhou stranu je spoustu lidí, kteří vůbec kafe nepijí. Nevadí mi to, je to jejich volba. Mají jiné chutě, jiné preference. Nemá cenu je přesvědčovat o tom, že by měli pít kávu. Stejně tak nemá smysl o kávě mluvit, když jim to nic neříká.

Jak vás asi napadlo, tohle neplatí jen pro kávu, ale skoro pro vše. 

Vy máte nějaký životní styl a způsoby jak žijete. Ty mohou být naprosto odlišné od způsobu jak žijí jiní. Naučte se respektovat ostatní a jejich způsob života. 

A zkuste se naopak u ostatních inspirovat. Třeba vám poradí skvělý čaj, výbornou masnu nebo ještě lepší pekárnu. A tam nepotřebují kafe. 

Kafe není pro každého. A tak je to správně.

Co s tím uděláte?

Proč už nejste nejlepší?

Podle mě mrháme talentem a naším časem.

Když už chodíte do práce, nebo tam vlastně chodit musíte, proč už nebýt nejlepší v tom, co děláte?

Stejně tam budete chodit, Stejně budete dojíždět do práce a stejně budete každý den řešit problémy. Tomu se nevyhnete.

Ale odměna za vaši práci může být o trochu větší. Nebo může být dvakrát, pětkrát, desetkrát větší. Kdo je nejlepší v oboru má násobně vyšší příjem než ten druhý v řadě.

Problémů se nezbavíte, ale můžete z toho mít daleko víc. 

Staňte se nejlepším ve vašem oboru. A i kdyby to nevyšlo, neposunulo by vás to o míle daleko?

Chodit jen tak do práce a nepřemýšlet nad tím je blbost.

Co budete dělat, když všechno tohle zvládne někdo jiný?

Tesco, Rohlík i Košík vám rádi přivezou nákup až ke dveřím.

V kantýně v prvním patře vám rádi navaří jídlo na tři dny.

Ten sousedův kluk vám rád poseká celou zahradu a bude za to chtít jen dvě stovky.

Pán z ulice ve třetím domě vpravo jezdí s Uberem. Už vás dvakrát vezl a stačilo na to pár kliknutí. Vezme vás kamkoliv budete chtít.

Paní z Chodova má dva malé kluky a ráda si přivydělá tím, že se postará o celou vaši domácnost.

Halenku a sukni do práce vám ráda přežehlí ta stejná paní. A tenhle seznam by tak mohl pokračovat. Většinu práce, kterou teď děláte, by za vás mohl snadno dělat někdo jiný.

Co budete dělat, když všechno tohle zvládne někdo jiný? 

To je přesně to, co byste měli většinu dne dělat. Potřebuje vás, dělejte to. Svět nepotřebuje dalšího člověka, který jen oprašuje svůj život. Potřebuje vás. Někoho, kdo změní svět okolo nás k lepšímu.

Už víte co budete dělat?

Můžete

Máte pocit, že jste se zaseknuli v životě?

Že musíte být v práci, která vás nebaví?

Že musíte trpět lidi ve vašem okolí, kteří vás vysávají?

Že vás štve váš pracovní rytmus bez dovolené a bezesných nocí?

Že sníte o tom jak byste měli žít, ale nežijete tak?

Zastavte se. Vždy máte volbu co uděláte, málokdy jste v opravdové pasti. Někdo musí počkat na facku od osudu, někdo na první nemoc, někdo na první infarkt.

A pak to najednou vždy jde. Najednou po první velké facce můžete končit v práci v pět, můžete opustit lidi co vás vysávají, můžete dát výpověď v práci, začít běhat a brát si pravidelně dovolenou. Když se díváme z očí do očí smrti nebo nemoc nebo jiné ráně osudu, všechny strachy jsou pryč. A my najedou konáme.

Moje rada? Nečekejte až vás osud zasadí ránu. Změnte svůj život dnes.

Není to vůbec těžké. Stačí udělat rozhodnutí hned.

Výlet o samotě z vlastního života

Jedna z věcí, která mi pomáhá získat zpět nadhled, inspiraci a zároveň člověka trochu vytáhne z pohodlí. Udělat si výlet, akorát trochu jinak.

Stačí vám na to jeden víkend. Kupte si letenku do jiné země, nemusí to být ani vůbec drahá.

Najděte si nějakou akci, která se v té dané zemi koná a zúčastněte se jí. Může to být velká konference, nebo klidně jen setkání lidí, kteří tančí tango. 

Seznamte se s místními, více poslouchejte než mluvte. Nechte si poradit dobré restaurace a kavárny, vyzkoušejte vše místní

Naučte se alespoň pár slov místním jazykem a hlavně to nejdůležitější - vyrazte na takový výlet sami.

Po prvním dnu zjistíte, že vlastně začnete žít na chvíli jiný život. Že můžete s úplně cizími lidmi prožít dobrodružství, které by vás ani nenapadlo. 

Nebude to stát ani moc peněz, ani moc úsilí. Ale bude to rozhodně stát za to.

Kam vyrazíte vy?

"A proč ne?"

Příště až se vás někdo zeptá jestli byste nezkusili pro vás něco nového, jednoduše odpovězte "A proč ne" a jděte do toho. Noví lidé a nové zážitky jsou to, co vás posune. 

Můj seznam "A proč ne" v náhodném pořadi:

  • letěl jsem do Rumunska na konferenci Brandminds 2018
  • koupil jsem si kolo a opravdu na něm pravidelně jezdím (kdo by tohle čekal?)
  • zkusil jsem snad všechny rozumné kavárny v okolí práce
  • zkusil jsem jógu a s menšími a většími úspěchy se jí stále držím (řekl jsem jógu?)
  • koupil jsem větší počet knih o architektuře - ne protože bych na ní byl expert, ale protože mě architektura prostě baví
  • zkusil jsem školení od Jardy Homolky
  • tři roky už učím kurz na Karlově univerzitě
  • pravidelně daruji body, které moje benzínka mění na koruny a dává Kapce naděje (já a neziskovka?)
  • tři týdny jsem byl v Číně, kde jsem jedl husí krev, žáby, oslí maso, něco-jako-omeletu přímo z ulice a vše jsem přežil v klidu

Co zkusíte? Dejte o tom pak ostatním vědět na vašem blogu nebo sociální síti a udělejte svůj vlastní seznam "a proč ně" zážitků.

Kdokoliv to může udělat

Vidíte jak nefunguje kohoutek a necháte ho být. 

Jdete okolo papírku na zemi a necháte ho ležet.

V kanceláři praskne žárovka a nikomu o tom neřeknete.

Náš pocit? Někdo jiný to může udělat a není to moje práce.

Potřebujeme opravdu tohle motto? Podle všeho ano. 

A víte co? Ukazuje se, že nejradši máme vedle sebe lidi, kteří to berou za svou práci a nečekají na někoho jiného. 

Vidíte něco? Udělejte to.

Vzrušení gramatických chyb

Jedna výhoda psaní blogu je, že si nemusíte dělat velkou starost s gramatikou. 

Jasně, cokoliv psané by mělo být gramaticky správně. Napsat něco gramaticky správně není ale zas tak velký problém, stačí trochu víc číst, text si po sobě přečíst nahlas a pokud to myslíte vážně, tak mít zároveň dobrého korektora.

Problém většiny textů není že jsou gramaticky špatně. Jejich problém je, že buď:

  1. Jsou celkově o ničem.
  2. Nemají žádnou pořádnou myšlenku.

Gramatická správnost nikoho moc nenadchne, pokud vaše texty nebudou mít myšlenku. 

Zkuste se příště uvolnit, napsat něco od srdce (klidně s chybou), ale hlavně pracujte na myšlence.

Proč se tak bojíme chyb (a zároveň tak vypichujeme chyby)? Protože nás to tak roky učila škola. Neučila nás psát něco smysluplného, šlo o gramatiku a naplnění délky textu. 

To je nuda.

Zkuste napsat něco vzrušujícího. A pokud tam bude nějaká chyba, tak nevěšte hlavu. Vždy se najde někdo, kdo vás na ni rád upozorní. 

Na text bez myšlenky vás ale nikdo neupozorní.

Zkuste dnes tyhle tři tipy, které vás zdarma udělají lepším člověkem

Některé stránky mají postavené články jen podle tipů správného copywritera. A to tedy:

  1. Používají číslovky ("tři tipy")
  2. Mají urgenci ("ještě dnes")
  3. Obsahují nejoblíbenější slovo a to "zdarma"

Můžete psát všechny články přesně podle pravidel a možná váš atraktivní titulek opravdu přiláká posluchače. Otázka ale za mě: Budete mít z takového psaní radost? 

A nebo možná ještě lépe: Změní takové psané něco? Budou takové články někomu chybět?

Zkuste to možná někdy napsat bez všech těch triků, které se nás snaží jen levně oblbnout. Zkuste to je tak, bez příkras, přirozeně a od srdce.

Takové psaní nám bude chybět. 

Zkusíte to?