"Dvě kila týdně"

Kousek od práce mám skvělou vietnamskou restauraci.

Nejen že dobře vaří, ale u kasy mají mou oblíbenou mísu se skvělými bonbony. Vždy je doplněná, bonbon pro každého.

Mají tam dokonce vedle mísy tabuli s “candy exchange rate”, tedy směnným kurzem za bonbony. Za jeden bonbon byste se měli usmát na obsluhu, za dvě bonbony udělat prsty srdíčko, za tři… vtipné, milé. Hodně lidí se tam o dost více usmívá u té kasy.

Ptal jsem se obsluhy kolik těch bonbonů se sní za týden. “Dvě kila týdně,” odpověděl mi včera pán za kasou. Kurňa, to je pěkných osm kilo za měsíc a ročně se blížíte ke sto kilo. To je spoustu dobrých bonbonů. A něco to stojí.

A je to milé malé gesto, které bychom všichni měli ve svém podnikání dělat. Miluji hotel, který má u recepce vodu s ovocem, kafe a čaj zdarma. Miluji ručně psané přání od hotelu v pokoji když mám narozeniny a vedle něj krásný dortík (mé datum narozenin přeci každý hotel ví). Miluji když jedete nějak za zákazníkem a on zarezervuje parkovací místo a dá tam ceduly s vaším jménem.

Všechny tyhle věci nestojí skoro nic a každého hosta potěší.

Jaká jsou vaše “dvě kila týdně”, tedy malé radosti, které můžete dělat vašim zákazníků (skoro) zdarma?

Jak jsme potkali se ženou miliardářku

Se ženou jsme o víkendu potkali miliardářku.

Jedna z nejznámějších žen v businessu v Česku. Miliardu na účtu nemá, ale řídí jednu ze zásadních firem v tuzemsku. Potkali jsme jí v obchodu s obuví jak si vedle nás zkoušela boty.

Když jsem byl na střední, nejbohatší člověk, kterého jsme mohl poznat nějak blíž, byl ředitel jednoho velkého podniku. Ráno na snídani se mě ptal, jestli nechceme párky k snídani, že by nám skočil do krámu.

Byl jsem překvapený takovou nabídku a tak mu říkám, že jsem nečekal, že chodí do obchodu pro párky. “A to si myslíš, že tam létám vrtulníkem?” Tuhle odpověď si pamatuji doteď.

Lidé, kteří toho hodně dokázali, jsou v mnoha směrech výjimeční. Asi nikdy nebudeme miliardáři jako oni.

Ale jsou to lidé stejně jako my. A my se můžeme stejně jako oni snažit o úspěch, spokojenost a zdraví.

Protože úsilí a píle je tu pro nás všechny stejně dostupná.

Neřešte co bude nebo co bylo. Dnešek může každý z nás změnit.

Víc, víc, víc

Společnost v tom má jasno. Kdo má víc, ten je lepší. Jenže v honbě za větším, lepším a dražším narazíte za pár let na jednoduché omezení.

Že začnete čas měnit za peníze.

Čas je nejcennější komodita spolu s energií. Protože když nemáte čas nebo energii, ani peníze vám nepomohou. Můžete mít peníze na krásnou jachtu, ale když nemáte čas se v ní ani jednou projekt, k čem vám bude?

Proto v honbě za více penězi, úspěchem a větším a lepším narazíme na to, že jednou začnete měnit čas strávený s lidmi, které milujete (váš muž, vaše žena, vaše děti, rodina a nejbližší přátelé) za peníze.

Řešení? Načrtněte si v hlavě čáru, kam už nepůjdete. Budete obětovat každý večer? Jste ochotni obětovat i víkendy práci, nebo chcete večer číst sami pohádku dětem?

Řekněte si, co jste ochotni pro “víc, víc, víc” udělat. A nejděte, prosím, za to.

Vaše zdraví, rodina a děti za to stojí.

Jednoduchý návod na to, jak dostávat méně emailů

Ruku na srdce - také vám neustále chodí spoustu zpráv do inboxu, které musíte řešit a odepisovat na ně? Kontrolujete neustále vaši emailovou schránku, aby vám žádný nový email neunikl? Už vás to nebaví a chtěli byste trávit méně času v emailu a více času v reálném životě?

Pak mám pro vás jednoduché řešení - pište méně emailů!

Je to jednoduché pravidlo, které jde jiným směrem, než všechny rady tipu inbox zero apod. Většina tipů na mail řeší jak efektivně emaily zpracovávat, neřeší ale jak jich dostávat méně.

Chcete méně mailů a méně času trávit v inboxu? Tak prostě pište méně emailů. Potřebujete konkrétní rady?

Zkuste tedy tohle:

1) Pište co nejkratší možné maily. Ideálně maximálně na pět vět. Tohoto se držel můj kamarád, který řídil velkou firmu. Skoro nikdy nepsal delší emaily, než pět vět (a ten podpis v emailu opravdu měl!).

2) Na tvrdo neodepisujte na maily, odepisujte jen na ty zásadní. Tohle už je nepříjemné, protože někoho určitě naštvete a někoho urazíte, ale lidé to pochopí. Je to jediný způsob jak naučit lidi vám nepsat každou kravinu.

3) Odepisujte nejdříve druhý den. Ukažte, že máte lepší věci na práci, že nejste osobní asistent. Když budete odepisovat s větším časovým odstupem, lidé mají menší šanci vám napsat více emailů.

4) Naučte se volat. Spoustu věcí se vyřídí po telefonu rychleji.

5) Speciální tip pro korporátní harcovníky - prosím, opravdu nepište lidem co sedí ve stejné kanceláři, příp. tři metry od vás. Naučte se zase s lidmi mluvit tváří v tvář.

Těchto pět jednoduchých tipů vám pomůže trávit čas věcmi, které jsou v životě opravdu důležité.

Kdy začnete?

Když poslouchat nestačí

Jednu věc, kterou jsem si uvědomil celkem rychle je, že nestačí abyste odstatní jen poslouchali. Nechali je mluvit a dokončit to, co právě říkají.

Chcete ostatním opravdu naslouchat. Poslouchat je, zopakovat to co říkají vlastními slovy, zeptat se doplňujícími otázkami na další věci a vcítit se do ostatních. To znamená říct si, proč bych dělal a myslel si to, co dělá ten druhý.

To je hrozně důležité. Většinu svého pracovního času (i osobního) strávíme komunikací. Umění naslouchat je jedna z nejdůležitějších dovedností, které můžete umět.

Neposlouchejte, ale naslouchejte. Dvě odlišné věci.

Jak můžete více naslouchat? Jaký je pro vás rozdíl mezi nasloucháním a posloucháním? Jak se vy sami cítíte, když vám někdo opravdu naslouchá?

Netěžíte už příliš dlouho z toho, co jste se naučili před léty?

Některé dovednosti jsou platné své době a ty je potřeba obměňovat. Něco sice můžeme používat roky a pořád to platí, pokud ale pracujete hlavou a rukama (myšleno ťukáním do klávesnice), je dost možná, že si musíte obměnit váš skill set každých pár let.

Jak na to? Mám pro vás tři doporučení.

Udělejte si vlastní L&D rozpočet. Stejně jako firmy mají svůj Learning and Development rozpočet, udělejte si svůj a pravidelně každý rok ho využijte a investujte do svého vzdělávání. Za mě je nejlepší si zaplatit i nějakou zahraniční přednášku, konferenci nebo workshop, kde úroveň bývá jindy a můžete získat poslední know-how. Na vašem CV bude také kurz ve Stockholmu vypadat lépe než kurz v Horních Měcholupech.

Každý den věnujte 30 minut až hodinu svému rozvoji. Věnujte se na začátku nebo na konci pracovního dne čtením novinek, shlédnutím nějakého zajímavého videa nebo se naučte novou dovednost. Třicet minut denně se neskutečně nasčítá a brzy budou vaše skills úplně jinde.

Pravidelně čtěte naučnou literaturu i beletrii. Zrovna jsem dnes poslouchal skvělý podcast s Tom Petersem kde říkal, že když měl pocit, že jeho know how už zastarává tak věnoval celý rok intenzivnímu čtení a studiu. To mi přijde geniální. Tím jsou jeho tipy platné i po šedesáti letech kariéry. O CEOs říká, že je nejvíce brzdí to, že nečtou. Nedělejte stejnou chybu a pořiďte si každý měsíc zajímavou knížku. Je to levný způsob jak se něco užitečného naučit.

Jaké jsou vaše tipy na učení se? Co funguje vá?

Osm let školím prezentační dovednosti a tento dokument shrnuje mé zkušenosti

Osm let už školím prezentační dovednosti pod značkou Šťavnaté slajdy. Řekl jsem si, že je čas dávat víc know-how zdarma vám, čtenářům mého blogu a fanouškům na Facebooku.

Stáhněte si proto shrnutí mých prezentací a workshopů.

Na několika stranách najdete konkrétní tipy k přípravě, designu a projevu. Zároveň zde najdete tipy na knížky, webové stránky a konkrétní prezentace, které vám pomohou vytvářet lepší slajdy a být skvělým řečníkem. Na konci je také několik mých slajdů pro ukázku.

Pokud se vám dokument líbil, pošlete ho své kolegyni, kamarádovi nebo ho rozešlete v rámci své firmy. Uděláte mi tím opravdu radost a pomůžete tak zlepšit úroveň prezentování v Čechách.

Chuť kávy ovlivňuje image a slova baristy

Bavil jsem se nedávno s jedním baristou v mé oblíbené kavárně a zaujala mě jedna informace - chuť kávy podle něj ovlivňuje to jakým způsobem kávu prodává, jak ho zákazník vnímá jako profesionála a do jaké míry mu zákazník věří.

Pokud ho prý zákazník vnímá jako profesionála, který mu pravidelně dělá skvělou kávu, bude skoro vždy spokojen.

Pokud prý o kávě dobře mluví a dodá tomu správný příběh, chuť se bude podle jeho slov měnit spolu s příběhem.

Pokud mu prý zákazník věří, bude daleko spokojenější i s kávou, která se zrovna nemusela povést.

Tohle musíme používat i jinde, než v kavárnách. Zajímá mě jak to můžete použít ve svém životě? Jak můžete příběh, tím co vyzařujete ovlivnit kvalitu vašich služeb?

A jak vám zákazník může více věřit? Placebo? Možná. Ale funguje to.

"Je to jenom gauč!"

V jedné ze scén mého oblíbeného filmu Americká krása (American Beauty) svádí Lester Burnham (Kevin Spacey) svou manželku Carolyn (Annette Bening) u nich doma na gauči. Drží ale v ruce láhev piva a to se jeho ženě nelíbí. Což velmi rychle ukončí jejich erotickou chvíli. Tady je:

Tahle scéna se mi stále drží někde vzadu v hlavě. Říkáte si - jsou to jenom věcí! Ale kolikrát jste dali větší důležitost věcem, než lidem? Někdo má tak rád své auto, že v něm nemůžete jíst, pít a ideálně byste se v něm měli i přezouvat.

Prosím, jsou to jen věci. Bez lidí není nic důležité.

Co si tedy odnést? Dávejte lidi na první místo, ne věci.

Dvě vlastnosti profesionálního řečníka

Energie a positivita.

Takhle jednoduché.