Když jste už ve třetím patře, musíte skočit

Když jste nahoře, už musíte skočit. Styděli byste se lézt dolů. Kdo vyleze nahoru, letí dolů.

Jeden z hlavních důvodů proč jsem si zapsal plavání i v druhém semestru byl ten skokanský můstek. Pocit, že skočíte z můstku ve výšce třetího patra do vody, letíte několik sekund a vychutnáváte si ten pocit letu. Pocit, kdy se špičky vašich nohou dotknou vodní hladiny a projdou jí jako nůž máslem, které jste si nechali odstát, aby vám máslo chleba netrhalo. Ten pocit je něco neskutečného.

Zpětně v tom vidím obrovský podnikatelský, nebo spíše návod iniciativy na to, jak odpálit vaše plány. Odpálit je a nechat letět vysoko.

Jednoduchá dohoda. Kdo leze nahoru, letí dolů. Slézt z můstku už je příliš trapné, takže každý kalkuluje, jestli vyleze a skočí, nebo nevyleze v první řadě. Nemá cenu začínat něco, co nedokončíte. Motor vaší myšlenky něco začít je v tom práci dokončit. Nemá cenu se trmácet na můstek, když byste pak trapně měli slézat. Ještě když to klouže a lézt na můstek je samo o sobě poměrně nebezpečné (v porovnání s muffinem ve vaší oblíbené kavárně). Začínejte, protože chcete dokončit.

Vrchol pyramidy. Jen pár lidí půjde nahoru na skokanský můstek. Je to nebezpečné. Může se vám něco stát. Můžete se pěkně ztrapnit. Při dopadu vám třeba spadnou plavky, nahoře se rozbrečíte a polezete po čtyřech dolů. Uvědomte si, že na vrcholu pyramidy je málo místa. Je to dřina se tam dostat a jsou důvody, proč málo lidí skočí. Také je tam ale obrovská příležitost a malá konkurence.

Jednoduchá čísla. Jaká je pravděpodobnost, že si opravdu skokem šeredně ublížíte? Poměrně malá. Za dobu tělocviku na Podolí se skáče už roky a nikdy se nikomu nic nestalo. Navíc je tam plavčík vedle vás, plus perfektní, zkušený učitel tělocviku. I když se vám něco stane (narazíte si zadek), bude to super zážitek. Jaká je pravděpodobnost, že váš nápad neuspěje? Když se přinejhorším odřete, půjdete do toho?

Nadšení vychází z rozhodnutí. Pokud děláte něco z donucení, je to hrozně poznat. I když sami sebe donutíte, neužijete si to. Otázka na nás byla jasně daná: „Kdo skočí z nejvyššího můstku?“. Kdo šel skočit, šel skočit dobrovolně. Užít si něco můžete po tom, co se rozhodnete. Rozhodnete se, že počítáte s možnými následky, že ovlivníte, co můžete ovlivnit. A na zbytek kašlete.

Chcete si užívat turbulence v letadle, jízdu na horské dráze? Rozhodněte se. Málokteré letadlo spadne. Málokterá horská dráha spadne. Poletíte?

Budujte zvyk. Skákání z můstku ve výšce třetího patra je těžké. Rozjet nějaký nápad je těžké. Oslovovat cizí lidi s vaším nápadem je těžké. Pokud děláte těžké věci, dělejte je pravidelně. Je osm ráno, volám zákazníkům. Jsou dvě hodiny, hraju na piano. Nenuťte se, ať se musíte rozhodovat znovu a znovu.

Rozhodněte se jednou a skákejte pravidelně.

Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho. Co si myslíte vy? Napište mi do komentářů.