Proč byste měli učit ostatní vidět

Nemusíte zrovna dělat danou věc abyste mohli ostatní učit vidět.

Co tím přesně myslím? Je to jednoduchý.

Podívejte se na pořad Adama Gebriana. Adam Gebrian je architekt, který nikdy nepostavil žádnou stavbu a přesto vyhrál cenu Architekt roku (!).

Jak je to možný?

Podívejte se na pár dílů a pochopíte. Jednoduše učí lidi vidět architekturu. Podíváte se na pár dílů a začnete si všímat věcí, které vám dřív nevadili. Ani jste nevěděli, že jsou!

To samé u Ano šéfe! Zdeněk Pohlreich je kuchař, ale v jeho pořadu vás naučí vidět gastronomii. Po pár dílech jsou vám jasné základní principy, které se snaží předat soutěžícím. Nemuseli jste se do jeho pořadu ani hlásit, abyste si z něj mohli něco odnést.

Teď je řada na vás. Co můžete ostatním ukázat aby začali vidět?

Jste v něčem experti. Umíte něco, co neumí většina z nás. Jak nám pomůžete, abychom to začali vidět?

(výhoda je, že pokud lidi naučíte vidět problémy, tak jim pak snadno můžete prodat řešení)

Tři dny co změní váš život

Možná máte stejně jako já pocit, že je potřeba naučit se něco nového.

Dnes jsem něco nového dokončil a mám z toho obrovskou radost. Je to naprosto mimo můj současný záběr a stačili 3 dny k tomu, abych dokončil první funkční program v komplet nové technologii.

Proto výzva pro vás - co byste mohli dokončit za tři dny? Najděte si dovednost, kterou byste se chtěli naučit. Prvních pár hodin hledejte z čeho se daná dovednost skládá a pak věnujte dané tři dny učení se jednotlivých subdovedností.

Za tři dny byste měli umět něco konkrétního. Ať už je to pečení francouzského koláče nebo nová technika v zubařství, tři dny by měly stačit. Připomeňte si také můj článek s jednoduchými tipy jak se za 20 hodin naučit skoro cokoliv.

Dejte mi vědět na jakub@stavnateslajdy jak se vám zadařilo.

Potřebujeme vaše dovednosti. Co nového se naučíte?

Tripadvisor, Amazon a Google Maps... a průměr nemá šanci.

Nebuďte průměrní, nemáte šanci.

Seth Godin říká, že “Average is for losers”. Je příliš kritický? Podle mě ne.

Když vybírám hotel, na pár kliknutí mám ty nejlepší hotely ve městě.

Když vybírám elektroniku, nejdřív jdu na Amazon a pak kontroluji na Google Play hodnocení aplikace k dané elektronice.

Restaurace? Ani tam nejdu, pokud má hodnocení na Google Maps pod 4 z 5.

A to je ještě ta dobrá situace, kdy mám čas.

Pokud dostanete závažnou nemoc, chcete nejlepšího doktora. Nechcete nějakého průměrného, chcete toho top člověka. Mrkněte na tenhle apel Romana Šmuclera.

Průměr? Ten by měl být vaše poslední možnost.

Opravdově žít, nesdílet

Mám skvělou kamarádku.

Když mi vypráví své příběhy z cest, přijde mi to úžasné. Jižní Amerika, Lisabon, Balkán, Anglie, Švýcarsko aktuálně (,ale nejezděte tam, nejspíš už bude zase jinde).

Žije úplně jinak než já, ale unikátní je něčím jiným. A podle mě o tom neví. Nikde své cesty příliš nesdílí. Nikoho nehodnotí , nikomu neříká, že by takhle měl žít. Nedefinuje se jako nomád, nepropadá bezhlavě době a trendům. Ona svoje cesty de facto nesdílí.

Ona ho žije.

Tahle bychom měli žít i my, co jsme víc na jednom místě. Umět se zastavit, plně se soustředit na danou chvíli a mobil nechat vypnutý na stole. Nebo vůbec - nechat ho doma a jít na procházku bez toho, abyste to museli sdílet světu. Protože moment, ve kterém právě jste, si nejlépe můžete vychutnat jen vy sami.

Žijete opravdově, nebo sdílíte každý moment? Prosím, zastavte se. Potřebujeme vás.

Děkuji moc, Iveto, že mi ukazuješ jak žít. A že mi nestačí Tě sledovat na sítích, ale musím si udělat čas abychom se mohli projít a tvé cesty propovídat.

Offline.

Od do

Makat každý den dvanáctky je celkem snadné.

Do té doby, než to poznáte na vašem zdraví nebo vztazích. Jak tedy být produktivní a zároveň se nezhuntovat? Řekněte si, od kdy do kdy budete pracovat. Kdy konkrétně začnete a kdy skončíte.

Pak budete mít daleko menší šanci pro neefektivitu a zároveň budete jasně vědět, co je spouštěč a kdy začít pracovat.

Neodkládejte váš život na později. Žijte, pracujte efektivně od-do.

Za co rozházet vaše těžce vydělané peníze

Když se poprvé postavíte na vlastní nohy, zjistíte, že je to obrovská svoboda. Najednou si za vlastní peníze můžete koupit co chcete. Jenže, co jednou utratíte, co vám nikdo nevrátí.

Za co tedy ty korunky utrácet?

Za mě jsou to jasné tři kategorie věcí (plus jedna, za kterou neutrácet).

Nástroje vaší práce. Sem patří vše, co vám vydělává peníze. Kupte si tu nejlepší zubní vrtačku, lopatu, mixážní pult, počítač, který můžete. Co máte denně v ruce a vyděláváte tím korunky má být to nejlepší.

Cestování. Pokud to nemá vaše kultura ve zvyku, po vaší smrti nepůjdou všechny ty věci co jste si nasbírali za život do vaší rakve, ale do popelnice. Ukazuje se, že zážitky nám přinášejí dlouhodobější radost, než věci. Cestování je pro mě numeru duo, za co bych být vámi víc rozhazoval.

Váš rozvoj. Pokud nestojíte u pásu, prodáváte vaše know-how. Cokoliv, co vám tohle know-how rozšíří a prohloubí stojí za to. Můžete si to dát na CíVíčko? Jo? Tak tam házejte peníze.

A za co moc neutrácet?

Pohodlí. Do jisté míry fajn, ale rozdíl mezi sedačkou z IKEA a sedačkou z losí kůže z Itálie je především cenový. První třída stojí násobně víc, než business nebo turistická. Doletíte ale do stejné destinace.

Za co utrácíte vy?

Bling-bling

Dostali jste se na nějakou slušnou pozici. Máte najednou fajn příjem. Řeknete si, že je potřeba se trochu odměnit.

Nové auto, lepší restaurace, hodinky, iPhone, motorka, Mercedes, chata ve Špindlu, dovolená na Bali.

Na tohle všechno máte nárok, ne? Najednou zjistíte ale, že nemáte dost peněz na vlastní bydlení. A spoření pro dceru. A žijete tak nějak od výplaty k výplatě.

Jak je to možný, ptáte se?

Nebudete to chtít slyšet, ale žijeme na příliš vysoké noze. Koupili jste si sekundární znaky úspěchu. Šťastně žít můžete s daleko méně věcmi, než si myslíte.

Pocit, že máte na něco nárok, je zatraceně drahá věc.

Žijete, nebo kupujete?

Kouzlo podzimního moštování

Pepa dorazil o víkendu s čerstvým moštem.

Měli jste někdy čerstvý mošt? Najít už dnes vůbec nějakou moštárnu, kde vám z jablek udělají mošt není snadné. Jednu naštěstí v okolí máme.

Miluji tu chuť. Je totálně, naprosto dokonale jablečná. Opravdu máte pocit, že jste si kousli do jablka. To je prostě skvělé. Neskutečně mě mošt baví, protože jeho chuť je dokonalá a koncentrovaná chuť jablečnosti. Je zároveň perfektně čerstvý bez čehokoliv přidaného.

A tím také přichází jeho vlastnost, že je dostupný jen ve velmi omezeném čase (v lednici vydrží jen pár dní) a zároveň si ho můžete udělat jen na podzim, protože jindy čerstvá jablka nemáte. Na jaře prostě na stromech nerostou. Takže jen na podzim, jen na velmi krátký čas.

S prací, s vašimi vztahy i s životem je to jako s moštem. Vše je na omezenou dobu, užívejte si na maximum to, co vám právě život nabízí.

Nikdy nevíte kdy bude další možnost.

Špatné zprávy

Co uděláte?

Když se dozvíte špatnou zprávu, nejspíše budete brečet. Ptát se proč zrovna vy. Proč se to muselo stát vám. Jste zoufalí. Pak si promluvíte s někým blízkým, možná se půjdete projít, dáte kafe.

Necháte to odležet. Druhý, možná třetí den to přijde. Buď zůstanete na dně a je konec, prohráli jste. Anebo půjdete dál, postavíte se na nohy a začnete přemýšlet o tom, co můžete dělat, aby situace byla lepší.

Vždycky se dá něco udělat. Vždy můžete udělat krok dopředu.

Akce.