Sto druhů a všechno stejné

A.F., Acid Off, Aero Red, Aero-OM, Aero-Sim, Aerocol, Aerox, Aesim, Aflat, Air-X, Anaflat, Antiflat, Baby Rest, Bicarsim, Bicarsim Forte, Blow-X, Bobotic, Bobotik, Carbogasol, Colic E, Colin, Cuplaton, Degas, Dentinox, Dermatix, Digesta, Dimetikon Meda, Disflatyl, Disolgas, Elugan N, Elzym, Endo-Paractol, Enterosilicona, Espaven Antigas, Espumisan, Espumisan L, Flacol, Flapex, Flatidyl, Flatoril, Flatulex, Flucolic, Gas X, Gas-X, Gaselab, Gaseoflat, Gaseoflatex, Gaseophar, Gaseoplus, Gaseovet, Gaservol, Gasnil, Gasofilm, Gastrex, Gastrosen, Gazim X, Gazix, Geludrox-HS, Genasyme, Ilio-Funkton, Imogas, Imogaze, Imonogas, Infacalm, Infacol, Infacolic, Lefax, Lefaxin, Lefoam, Logastin, Luftal, Maxi Flat, Meteosim, Metiorisan, Metsil, Mylanta, Mylicon, Mylicongas, Mylom, Mymus, Nanog, Neodrop, Neogasol, Neolanta, Orocure, Ovol, Pedicon, Phazin, Phazyme, Restime, Rugby Gas Relief, Sab Simplex, Salinal, Semecon, Semeth, Sicongast, Siflat, Silbione, Siligas, Silipin, Sim, Simcone, Simecon, Simecrin, Simedill, Simegut, Simet, Simethicon, Simethicone, Simetic, Simeticon, Simeticona, Simeticone, Siméticone, Simeticonum, Simetigast, Simflat, Simicol, Simicon, Wilcon, Wind-eze, a WindSetlers.

Všechny tyhle léky mají stejnou účinnou látku Simethicone. Fungují úplně stejně, proti prdům.

Padesátý hotel na Tripadvisoru, šestá kavárna na Google a 3,8 na Google Maps. Být průměrný dnes znamená být neviditelný.

Dělejte něco unikátního, protože šance, že uspějete jako jedna mezi sto, kteří dělají to samé, je blízká nule.

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Simeticone

Umění nemít jasný názor

Poslední dobou slýchávám jasné názory. 

  • Oktávka je nejhorší auto vůbec.
  • Kombík mi nedává smysl.
  • Praha je hrozně stresující.
  • Nikdy bych nebydlel mimo Prahu.
  • Egypt? Nejhorší dovolená.
  • Dovolená v Turecku je nebezpečná.
  • Očkovat děti? Nikdy!
  • Na kole jezdí jenom šílenci.
  • Technologie X je lepší.
  • Na řešení problému Z musíš použít A, B, C. A v právě v tomto pořadí.
  • Francouzská auta jsou shit.
  • Jedině francouzská auta.

Zachvátila nás doba dojmologie. Každý má na něco názor a hlavně má úplně jasný názor jak by to mělo být. Jak byste měli žít, čím byste měli jezdit a jak byste měli řešit který problém.

Jak z dojmologie ven? 

Dívejte se na problémy z větší šířky. Uvědomte si, že to co je nejlepší pro vás může být pro jiného naprosto nepoužitelné.

Každý má jiné cíle a jiné preference. Vkus je subjektivní. 

Zkuste příště nemít tak jasný názor. A začněte používat slova jako "myslím si", "možná" a "pro mě".

Měli Japonci s měřením úsměvů pravdu?

Nápad jak měřit úsměvy možná není tak špatný.

Stále se čas od času vracím k myšlence proč byla vlastně jedna moje konkrétní bývalá šéfová nejlepší? Co dělala jinak, v čem se odlišovala?

Je toho víc, ale jedno je jisté. Měla schopnost, kterou jsem od té doby málo viděl ve firmách.

Umění šířit nadšení.

Kdo je ve vaší firmě za to zodpovědný? Nikdo? Ne, vedení je za to zodpovědné. Aby umělo nejen řešit problémy, ale aby umělo i slavit a šířit pozitivní myšlenky, nadšení a zápal.

Pokud budete celý den zabrání jen do problémů bez úsměvu, pak se zkuste vrátit k tomuto videu a přeměřte svůj úsměv.

Nestačí jen dobře pracovat. Naučte se šířit nadšení a všichni okolo vás budou šťastnější. 

Potřebujeme více úsměvů, méně formality.

Kupovat cizímu člověku kafe je prostě divný

 Písecká benzínka při odjezdu - pod střechou (pohled ven)

Písecká benzínka při odjezdu - pod střechou (pohled ven)

Včera jsem se zastavil u benzínky. Obsluha mi nabídla jestli mi může natankovat.

Říkám, že jasně a ptám se, jestli si nedá kafe. Pán souhlasí, že by si dal, i když se trochu ostýchá. Prý jedno espresso bez mlíka a bez cukru.

To je fér, jdu dovnitř k automatu, kupuju jedno kafe u automatu anglické značky. Platím benzín za kasou a pánovi podávám kafe a ještě nějaké drobné k tomu. 

Za tu práci. Jak jsem mu nabídl, že mu zaplatím kafe, tak mi vyleštil na autě okna tak, že bych z nich jedl vejce benedikt. Má radost a já taky. Oba máme radost a nikoho to nestálo víc než pár korun.

Shodou okolností jedu pak vyzvednout jednu slečnu, kterou vezu do Prahy. Napsala na spolujízdě na Facebooku jestli jede někdo do Prahy. V Praze mi nabízí pak peníze, ale neberu si. Nepřijde mi to fér, přijde mi to normální. Normální, že by si lidé měli pomáhat a zvlášť, když je to vůbec nic nestojí. Do Prahy bych jel přeci tak i tak.

A tak mi nabízí olivy. Prý koupené přímo v Řecku. Jo, tak to mě baví. A potěší to i ženu, také je má ráda. Vybírám tedy černé olivy a razím domů za rodinou. 

A říkám si, že tohle by mělo být úplně normální. 

Cizímu člověku koupit kafe? Vzít ho autem? Udělejte to. A uvidíte, že potěšíte víc sami sebe ještě než ostatní.

Pomáhat si je normální.

Když se vám narodí dítě

...řeknou vám, že se všechno změní. Že váš život už nebude nikdy jiný.

A mají pravdu. 

Co všechno se tedy změní? Za těch pár dní, co je doma, nejsme experti na děti ani na změny. Ale jedno je jisté - není čas ztrácet čas. Užíváte si každou minutu, dokážete ho pozorovat hodiny a hodiny.

A nechcete ztrácet zbytečný čas. Většina materiálních věcí, lidé, na kterých vám nezáleží.. to vše ztrácí na důležitosti

Důležitých věcí je jen pár - pevné zdraví všech, kvalitní vztahy a rozumné peníze. A trochu štěstí.

A to stačí. Vše ostatní důležité není. 

Kávový nadšenec a ti ostatní

Jsem kávový fanatik.

Poradím vám kterou navštívit kavárnu, kterou pražírnu musíte poznat a kde byste měli nakupovat kávu. Skvělých míst se skvělým kafem je spoustu.

Kdo miluje kafe, ten je nadšen. Má parťáka, se kterým si může popovídat a kdo mu rozumí. Turek se šlehačkou není náš životní styl.

Na druhou stranu je spoustu lidí, kteří vůbec kafe nepijí. Nevadí mi to, je to jejich volba. Mají jiné chutě, jiné preference. Nemá cenu je přesvědčovat o tom, že by měli pít kávu. Stejně tak nemá smysl o kávě mluvit, když jim to nic neříká.

Jak vás asi napadlo, tohle neplatí jen pro kávu, ale skoro pro vše. 

Vy máte nějaký životní styl a způsoby jak žijete. Ty mohou být naprosto odlišné od způsobu jak žijí jiní. Naučte se respektovat ostatní a jejich způsob života. 

A zkuste se naopak u ostatních inspirovat. Třeba vám poradí skvělý čaj, výbornou masnu nebo ještě lepší pekárnu. A tam nepotřebují kafe. 

Kafe není pro každého. A tak je to správně.

Co s tím uděláte?

Jak mít fajn den

K tomu abyste měli lepší náladu stačí tohle zjištění.

Od té doby co vstanete řídíte svůj den vy sami. Udělejte si zítra super snídani. Pusťte si nějakou fajn hudbu. Dejte si super kafe. Odpoledne se projděte v přírodě, jdete si zaběhat nebo zacvičit a večer napište jeden veřejný blog a zároveň si napište tři věci, které se vám ten den povedly, nebo vás potěšily.

Ten den musí být super.

Projekt zvaný vedlejšák

Možná sníte o tom, že jednou budete další Steve Jobs nebo Elon Musk. Než to dotáhnete až tak daleko, zkuste nejdřív malý krok tímhle směrem.

Vymyslete si malý vedlejšák, který byste mohli dělat při práci. Ideální je vymyslet si něco ve službách, kdy budete prodávat své know-how.

Naučíte se tím prodávat, řídit finance, řešit marketing, dodávat kvalitní služby, dodržovat sliby a přesvědčovat zákazníka, že má koupit zrovna vás.

Všechno tohle nemusíte v zaměstnání řešit, ale v podnikání ano. A místo toho abyste hned ze začátku riskovali úplně vše, takhle si můžete vše zkusit, vyděláte si peníze navíc a naučíte se tolik co byste se v zaměstnání učili roky.

Vytvořte si svůj vedlějšák. A berte to ze začátku klidně jako hru.

Zahrajete si?

Proč byste (ne)měli dostat turka se slehačkou

Když půjdete do hipster kavárny, nejspíše vám turka se šlehačkou nedají a ještě se na vás budou divně koukat.

Podle mě je to blbost. Pokud chce někdo kafe, tak on sám ví jaké kafe mu chutná nejvíce. A není nikdo na světě, kdo by to věděl lépe. Dokáže snad správný hipster poznat, na co máte chuť? Pak je to tajemství pravého kávičkára.

Takže ano, měli byste dostat turka se šlehačkou.

Ale co když ne? Co když má dobrá restaurace zachovat tradici a nedělat svíčkovou s ananasem a čoko polevou a nemít jako hlavní tahák na turisty trdelník s kopicí zmrzliny z Makra?

Můj známý si stěžoval, že vaří totální pecky v jedné zámecké kavárně. Jede aktuální bomby - otevřený sandwich s trhaných vepřovým masem, avokádo toast, má dokonce fialové palačinky v období borůvek z vlastního sirupu. Dává si s každým jídlem takovou práci. A stěžuje si na to, že stejně půlka tržby té kavárny tvoří zmrzlina z Makra, kterou majitelka kupuje za 150 korun za pět litrů. 

Jasně, možná na tom vydělá. Ale kdy naposledy jste někomu doporučovali kavárnu jen proto, že má průměrnou zmrzlinu? 

Ne, možná byste neměli dostat turka se šlehačkou. Ale důležitější otázka je: Jak to budete dělat vy? Budete umělci průměrnosti, nebo se vyhraníte? 

Moje rada? Vyhraňte se a buďte na totálním maximu něčeho. Buďte totálně komerční, nebo naopak totálně domácí. Ale prosím, ne nikdy střed! Střed je nuda, střed nikoho nezajímá. 

Střed je pětilitrová zmrzlina z Makra.