Kupovat cizímu člověku kafe je prostě divný

Písecká benzínka při odjezdu - pod střechou (pohled ven)

Písecká benzínka při odjezdu - pod střechou (pohled ven)

Včera jsem se zastavil u benzínky. Obsluha mi nabídla jestli mi může natankovat.

Říkám, že jasně a ptám se, jestli si nedá kafe. Pán souhlasí, že by si dal, i když se trochu ostýchá. Prý jedno espresso bez mlíka a bez cukru.

To je fér, jdu dovnitř k automatu, kupuju jedno kafe u automatu anglické značky. Platím benzín za kasou a pánovi podávám kafe a ještě nějaké drobné k tomu. 

Za tu práci. Jak jsem mu nabídl, že mu zaplatím kafe, tak mi vyleštil na autě okna tak, že bych z nich jedl vejce benedikt. Má radost a já taky. Oba máme radost a nikoho to nestálo víc než pár korun.

Shodou okolností jedu pak vyzvednout jednu slečnu, kterou vezu do Prahy. Napsala na spolujízdě na Facebooku jestli jede někdo do Prahy. V Praze mi nabízí pak peníze, ale neberu si. Nepřijde mi to fér, přijde mi to normální. Normální, že by si lidé měli pomáhat a zvlášť, když je to vůbec nic nestojí. Do Prahy bych jel přeci tak i tak.

A tak mi nabízí olivy. Prý koupené přímo v Řecku. Jo, tak to mě baví. A potěší to i ženu, také je má ráda. Vybírám tedy černé olivy a razím domů za rodinou. 

A říkám si, že tohle by mělo být úplně normální. 

Cizímu člověku koupit kafe? Vzít ho autem? Udělejte to. A uvidíte, že potěšíte víc sami sebe ještě než ostatní.

Pomáhat si je normální.

Výlet o samotě z vlastního života

Jedna z věcí, která mi pomáhá získat zpět nadhled, inspiraci a zároveň člověka trochu vytáhne z pohodlí. Udělat si výlet, akorát trochu jinak.

Stačí vám na to jeden víkend. Kupte si letenku do jiné země, nemusí to být ani vůbec drahá.

Najděte si nějakou akci, která se v té dané zemi koná a zúčastněte se jí. Může to být velká konference, nebo klidně jen setkání lidí, kteří tančí tango. 

Seznamte se s místními, více poslouchejte než mluvte. Nechte si poradit dobré restaurace a kavárny, vyzkoušejte vše místní

Naučte se alespoň pár slov místním jazykem a hlavně to nejdůležitější - vyrazte na takový výlet sami.

Po prvním dnu zjistíte, že vlastně začnete žít na chvíli jiný život. Že můžete s úplně cizími lidmi prožít dobrodružství, které by vás ani nenapadlo. 

Nebude to stát ani moc peněz, ani moc úsilí. Ale bude to rozhodně stát za to.

Kam vyrazíte vy?

Kouzlo cestování

Pokud máte rádi cestování, tak nejspíš cestujete málo.

Cestování miluju. Kdo mě zná, ví že se potřebuji občas někam podívat. Někdy mám touhu jen tak sednout na letadlo nebo vlak a prostě jet (ukazuje se, že tuhle touhu mám po jednom z rodičů). Cestování má své kouzlo. Je to vlastně něco trochu nepohodlného za co ještě musíte často platit. 

Člověk by si říkal, že to je přesně věc, za kterou by se dalo ušetřit. 

Na cestování nikdy nešetřete a jestli si mohu dovolit, měl bych pro vás dva tipy. Takové moje osobní tipy. 

První - vezměte si dobrý hotel. Nemyslím zrovna luxusní (nic proti nim), ale opravdu dobrý. Kde se dobře vyspíte, dobře nasnídáte, je tam milá obsluha a je v centru. Dojíždět za památkami je otrava a dobrý hotel se dá skoro vždy najít za rozumné peníze. Obecně bych vybíral hotel, co je na Tripadvisoru min. v horních 10 procentech hotelů podle hodnocení. 

Druhý - zpomalte. Zkuste si vychutnávat to místo o trochu víc jako místní, o malinko méně jako turista. Zkuste si třeba jen tak zajít do kavárna, sednout si v klidu s šálkem tak, abyste měli výhled do okolí/ulice a pozorujte co se okolo vás děje. Nevadí, že neuvidíte vše. Jde o to si to místo v klidu vychutnat a tak trochu navnímat (nemám lepší slovo). Kavárna je pro to ideální místo. 

Bonusový tip pro ty, co již nebydlí s rodiči - vezměte někdy vaše rodiče na víkend někam, kam by se rádi podívali. Barcelona, Paříž, Londýn.. to vše je možná láká, ale třeba neumí řeč nebo se jen bojí se tam podívat. Udělejte jim radost a vezměte je tam. Uvidíte, že to bude zábava.

Který  tip vyzkoušíte? A co vaši rodiče, mají nějaké tajné přání, které byste jim mohli splnit?

Enviando saludos desde barcelona!