Jak se stát expertem – deset tisíc hodin a slavným přes noc.

„Some people want it to happen, some wish it would happen, others make it happen.“ – Michael Jordan, NBA superstar a jeden z nejlepších sportovců světa

Nejsou žádné zkratky.

Nezáleží na vašem talentu, vzdělání ani zázemí. To se dozvíte z většiny motivačních knih. Není to úplně pravda. Pokud jde o úspěch, jde ale především o to, jak trénujete. Počet hodin strávených tréninkem a způsob trénování je silnějším faktorem úspěchu než talent. Talent je přehnaný.

Platí obecná shoda, že potřebujete deset tisíc hodin tréninku na to, abyste se stali na expertní úroveň. Pokud budete tedy intenzivně trénovat skoro čtrnáct let dvě hodiny denně, stanete se experty.

Právě 10 000 hodin do expertní úrovně dovednosti je hlavní myšlenkou knihy Outliers od Malcolma Gladwella. Deset tisíc hodin vychází z výzkumu Ericssona, Prietula a Cokelyho, kteří prezentovali své závěry v článku „The Making of an Expert“. Závěrem této studie je, že expertní úroveň nevychází z talentu daného člověka, ale z množství času stráveného tréninkem a především kvalitou tohoto tréninku. Prakticky jedinou výjimkou tvoří sportovci a to ještě jen v některých sportech. Pokud máte metr šedesát, na NBA to prostě nebude. Pro nás ostatní ale stačí dlouho trénovat a vědět to nejdůležitější – jak trénovat.

Expertní úroveň schopnosti mě vždy fascinovala. Studoval jsem život Steva Jobse, Mozarta, příběhy úspěšných herců jako Will Smith a úspěšných podnikatelů. Moje urputnost a zájem vyplynula v další výzkum, výzkum expertní úrovně. Zajímalo mě především jak trénovat. Pokud víte jak, můžete postupně pracovat na dosahování expertní úrovně.

Vědomý trénink (deliberate practice) vede k expertním výkonům.

To, co dělí experty v daném odvětví (např. šachové mistry) od průměrných je způsob tréninku. Ericsson (2007) přichází s pojmem „deliberate practice“, tedy vědomý trénink. Pokud chcete dobře trénovat, musíte trénovat soustředěně. A soustředit se na neustálé rozšiřování svých schopností, analyzování slabých míst a opravování chyb. To je vše můžete dělat jen s jasně stanovenými cíli, metrikami a s okamžitou zpětnou vazbou. Pokud budete hrát šachy pořád stejně a nebudete nad tím přemýšlet, nijak se nezlepšíte.

Stanovte si jasné cíle. Sledujte jejich dosahování a při vašem tréninku se plně soustřeďte.

Překračujte meze svých současných schopností.

Jak uvádí John Pelly (2013), vědomý trénink je těžký, protože nikomu se příliš nechce trénovat to, co mu nejde. A přitom právě trénováním a odstraňováním slabých míst se stáváte expertem. Pustil jsem se do němčiny a hrozně mě baví poslechy. Miluji poslouchat programy na německé televizi, i když jim ještě tolik nerozumím. Čtení mi ale nešlo, protože jsem ho ani moc netrénoval. Netrénoval jsem ho, protože mi nešlo. V rámci zkoušení vědomého tréninku jsem začal pravidelně číst nahlas a je vidět jasné zlepšení. Překračování současných mezí vás vede vzhůru k expertní úrovni. Vědomý trénink vás musí unavit a po dvou hodinách byste měli cítit potřebu odpočinku. Pokud máte jen pozitivní emoce, nejspíše nerostete a netrénujete na slabých místech.

Hned od začátku si najděte kouče a mentora.

Jak argumentuje Ericsson (2007, s. 6) nejen že expertní úroveň schopností je podmíněná trénováním s koučem, ale v různé fázi potřebujete různého kouče. Člověk, který vám pomáhá na začátku, může být skvělý, dokud nezačnete být opravdu dobrými. Pak musíte najít nového, který vám bude zase vyhovovat s vašimi získanými zkušenostmi.

Když jsem pracoval jako snowboardový instruktor, nejtěžší na učení nebyli naprostí začátečníci, ale ti, co se už ježdění na snowboardu naučili sami. Odstranit vžité špatné zvyky v ježdění mi dalo tak desetkrát více práce, než je učit od začátku. Krásně to potvrzuje citát Pavla Horvátha (3x mistr ČR a devatenáct startů za reprezentační celek ČR ve fotbalu): „Jak se na začátku naučíš něco špatně, tak se toho špatně zbavuješ a je to utrpení.“  (Golf&Style, 2013, s.70). Pak vás nepřekvapí, že otec Wolfganga Amadea Mozarta byl nejen skladatel, ale také učitel hudby.

Mentor a kouč vám bude dávat okamžitou zpětnou vazbu a sestaví s vámi vhodný plán tréninku. Expertní úroveň je jako symfonie – každý nástroj je potřeba, aby mohlo vzniknout mistrovské dílo. Nesnažte se zahrát symfonii sami. S koučem a mentorem nebudete zbytečně opakovat chyby a nezískáte špatné návyky.

Jak získat přirozený švih? Trénujte, studujte a trénujte tvrdě.

Když vidíte někoho hrát golf, vypadá to hrozně snadno. U dobrých golfistů si všimnete přirozeného golfového švihu. Je opravdu těžké vůbec nějak slušně odpálit míček, ale když se to naučíte, je snadné zakrnět. Stejně je v to šachu. Je zábava je hrát, není zábava je trénovat. Cal Newport (2012) uvádí, že poloprofesionálové v šachu se právě z toho důvodu soustředí na turnaje, kde máte ale velkou šanci, že budete hrát proti opravdu slabému či opravdu silnému hráči. V obou případech se toho ale moc nenaučíte.

Je daleko efektivnější studovat šachy a učit se jednotlivé šachové variace, studovat již zahrané partie. Tím získáte velmi široký repertoár variací a takovýto trénink daleko pravděpodobněji povede k expertní úrovni (Newport, 2012).

Před pár lety měli v mém rodném městu vystoupení nadějní housloví talenti, kteří shodou okolností bydleli v pronajatém patře našeho domu. Zaujala mě na nich jejich urputnost v tréninku. Všichni z nich přijeli několik dní před pořádanými koncerty a každý den bylo slyšet, jak několik hodin denně trénovali. Pokud udělali jednu chybu, jeden tón zahráli špatně, začali často hrát od znovu. Právě díky této urputnosti mohli být experty (mistry) svého oboru.

Využívejte vaši kreativní představivost a budujte tak expertní dovednost.

Jak uvádí Cumming a Hall (2012), naprostá většina vrcholových sportovců využívá představivost pro budování expertních dovedností. Vrcholoví sportovci dle výzkumu Cumminga a Halla tráví 56,6 minut týdně (medián) představováním si konkrétních dovedností a pohybů v daném sportu (představují si třeba každý detail toho, jak hází koulí, jak plavou, jak provádí konkrétní cvik) a 57,3 minuty (medián) představováním si obecných dovedností jako strategie situací ve hře. Co si ale představovat se zavřenýma očima?

Dle Dana a Chip Heatha (2007) je neúčinnější způsob představování tzv. event.–simulation, kdy si přehráváte v hlavě situaci, která se už stala – něco se nepovedlo, udělali jste něco špatně, nebo jste byli ve stresu a nevěděli jak reagovat. Simulování minulých událostí je daleko efektivnější než představování si budoucích zisků a splněných cílů (Heath, 2007, s. 211). Právě hledáním příčin proč vznikla daná situace se vám podaří chyby neopakovat. Motivační literatura klade důraz na představování si budoucích cílů. Tento způsob je ale dle vědeckých důkazů nejméně efektivní. (Heath, 2007).

Můžete se stát hvězdou přes noc, pokud budete trénovat 10 000 hodin. Vaší konkurenční výhodou je, že to vydrží jen silní. Na cestě vám pomůže především spolupráce s koučem, jasné cíle, představování si minulých chyb v tréninku a pravidelné překračování vašich mezí.

Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho!

Bonus: Jako doplnění ke článku doporučuji následující video s Will Smithem. Ano, je trochu motivační, ale je pravdivé a upřímné. Třeba vás nakopne, stejně jako mě. A kdo z nás nepotřebuje občas trochu motivace.

O deliberate practice jsem také psal v článku What does correlate with success? Doporučuji přečíst.

„Where I excel is ridiculous sickening work ethic. “ – Will Smith

Zdroje:

CUMMING, Jennifer a Craig HALL. Deliberate imagery practice: the development of imagery skills in competitive athletes. Journal of Sports Sciences [online]. 2012, č. 20 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://tinyurl.com/c8a2gfo

ERICSSON, K. Anders, Michael J. PRIETULA a Edward T. COKELY. The Making of an Expert.Harvard Business Review. 2007, July-August.

HEATH, Chip a Dan HEATH.Made to stick: why some ideas survive and others die. 1st ed. New York: Random House, c2007. ISBN 1400064287.

NEWPORT, Cal.Be so good they can't ignore you: why skills trump passion in the quest for work you love. 1st ed. New York, NY: Business Plus. ISBN 14-555-0912-4.

PELLY, John. Deliberate Practice - A Primer: A Resource for Expert Skills Program at Texas Tech. Texas Tech, 2013.

Kdo si hraje, nezlobí.: interview. Golf & Style. 2013, č. 9.