Kdo jiný než vy?

Někdy je těžké věřit vlastnímu nápadu, zvlášť když je odvážný. Kdo jiný mu má ale věřit než vy sami?

Odvážných nápadů se vnitřně spíše bojíme. Jsou nejisté. Nemusejí vůbec vyjít, jsou tak trochu troufalé. Přemýšlet o tom jak rozjedete miliardový byznys když máte zatím desetitisícové tržby - někdo se vám může zasmát, když mu to řeknete. Máte dvě možnosti.

Přestat věřit velkému snu. Soustředit se na malé akce, malé cíle. Nastavit si cíle, které splníte. Lidé se vám nebudou smát. Budete se rychle posouvat dopředu a bude se vám dařit, nebo zjistíte že takhle to dál nejde a upravíte váš plán.

Druhá možnost je věřit velkému snu a pracovat na něm. Pracovat tak, jako kdyby jste měli už deset tisíc zákazníkům. Mít skvělé služby, i když zatím obsluhujete jen Frantu od vedle a Boženku (jeho manželku). Ostatním to nedává smysl, nedávají vám velkou šanci. vy ale pracujete na vaší vizi a žene vás sakra velký sen.

Podle mě je nejlepší spojit obě strategie. Pracujte na velkém snu, ale stanovujte si malé, i směšně malé úkoly. "Proč" vás žene dopředu, "co" a to hodně malé "co" napsané v to-do listu vás donutí opravdu na vizi pracovat.