Zaveďte opravdu skvělý program pro věrné zákazníky (skvělý!)

Podívejme se na zákaznický program hotelů sítě Accor. Pokud jste v hotelích sítě spali více jak 60 nocí za rok (60 !) nebo jste v jejich hotelích utratili více jak 150 000 Kč (!!!), pak máte nárok na jejich druhý nejvyšší status a tím je Platinum.

Jednou jsem tenhle status měl (nasbíráno na šíleném maratonu služebních cest - na takové zákazníky se také cílí) a tak vím, co to obnáší.

Přiznám se, nic moc.

Firmy utrácí milionu, aby získaly nové zákazníky. Pak ale utrácí stokoruny, aby si udržely zákazníky stávající. To mi vadí. Chybí mi v takových programech opravdu užitečné či zajímavé benefity.

Dostanete vodu na pokoji zdarma, room upgrade, noviny na pokoj… děsná nuda.

Co byste jako hotel (pro business klientelu) mohli VIP zákazníkům nabízet:

  1. Letištní pick-up zdarma.

  2. Soukromý fitness trenér na hodinu denně.

  3. Rezervaci ve skvělé restauraci ve městě, kam se rezervace těžko shání.

  4. Večerní procházka městem s fundovaným průvodcem.

  5. VIP welcome package na pokoji, kdy každý hotel by měl vlastní unikátní suvenýr. Pro některé by z toho pak byla zajímavá hra sbírání těchto VIP dárků/suvernýrů. Dalo by se to spojit s další hrou.

  6. Skvělé kafe ráno zdarma s sebou do práce (prosím!!).

  7. Masáž zdarma jednou za pobyt.

  8. Lokální přednabitá SIM karta s daty zdarma k nabídnutí (např. mimo EU velice užitečné)

  9. Online VIP check-in tak jednoduchý, že o něm prakticky nevíte

  10. Káva zdarma po celý pobyt.

Tohle je můj seznam, je to spíš inspirace. Pokud někdo utratí ve vašem hotelu sto tisíc, neváhejte za něj utratit klidně dva tisíce v bonusech za pobyt.

Neznám kavárnu kromě Starbucks, která by měla zajímavý zákaznický program. Ani Starbucks nemá skvělý, ale už máte ve zlatém statusu topping a rostlinné mléko vždy zdarma.

Naprostá většina kaváren se místo toho zmůže maximálně na 9+1 káv zdarma, nebo 7+1 pokud si myslí, že jsou štědří.

Nuda, můžete nabízet kurz kávy pro lidi se 100 kávami na kontě a víc, sadu hrnečku a podšálku pro zákazníky se 70 kávami na kontě apod.

Váš zákaznický program pro opravdu věrné zákazníky musí být zajímavý a užitečný.

Objevte sílu ručně psané zprávy

IMG_20201025_120950.jpg

Ručně psané zprávy jsou znovu v kurzu.

Blížily se Vánoce a já jsem byl na služební cestě v Číně. Raději byste byli se svou rodinou, ale i tak se to snažím brát sportovně. Pro mě to byla skvělá zkušenost z mnoha různých důvodů.

Třeba tam mi připomněli sílu ručně psaného vzkazu. Tohle je vzkaz, který mi nechali v pokoji, když jsem se vracel pozdě večer z práce poslední noc na pokoj s krabičkou makronek na cestu. Domů jsem letěl těsně před Vánoci a tohle mi udělalo obrovskou radost.

Hned z několika důvodů.

Ručně psaná zpráva je lidská. Je to lidský kontakt na papíře. Zároveň víte, že to není tak snadné jako poslat automatizovaný email. Někdo musí ty vzkazy řešit, někdo to musí napsat, někdo to musí donést do pokoje.

Je s tím spoustu práce.

Stejně tak pohlednice. Z různých dovolený posíláme pohlednice. Někde (např. moje zkušenost v Číně) jsou opravdu extrémně těžké k nalezení. Ale stojí to za to. Ručně napsat vzkaz, nalepit známku a za pár týdnů někomu spadne do schránky poklad.

Věřím na ručně psané vzkazy. Ty nejlepší jsou podle mě vzkazy díků, pohlednice a pak vzkaz, který jsem dostal od hotelu. Je vám trochu smutno a vás to nesmírně potěší.

Zkuste poslat někomu pohlednici, děkovný vzkaz nebo jen milé přání, které druhého potěší.

Dejte do toho trochu té práce. Stokrát se vám to vrátí.

Stojí to za to.

Obyčejný věci

Obyčejný věci jsou často ty nejlepší.

Procházka v lese, v klidu se najíst, jen tak sedět a vypít si kafe v kavárně.

Čekal jsem jednou na kafe v kavárně a přišel tam starší pán se ženou. Slečna za barem bere jeho objednávku a ptá se ho, jestli "tady, nebo s sebou."

"Na kávu si udělám čas vždycky," říká.

Zarylo se mi to do paměti.

Jak spěcháme.
Jak vše chceme hned.
Jak vše musí být rychleji, lépe, levněji.

Zkuste v tomto týdnu:

1) Po obědě se projít okolo domova/kanceláře bez sluchátek.
2) Když jíte, jen jíst. Žádný telefon, nic navíc.
3) Dávat si kafe méně do kelímku a více si ho vychutnat v kavárně.

A dejte vědět jak to šlo.


Stojí za to zpomalit, ne?

Štve vás něco?

Možná to máte stejně jako já a pořád vás něco trochu štve.

Dřív mě to iritovalo, ale dnes to vidím jinak. Říkám si - sakra, vidím příležitost něco změnit. To mám rád.

Věci, které nezměníte, na ty kašlete.

Věci, které změníte, jsou super. Je dobré si vybrat něco malého a to změnit.

Přestal jsem si sladit kafe.

Začal jsem chodit hodně pěšky. Chodím i fakt divné trasy. Jednou jsem došel z Dejvické na Skalku pěšky, Pokud dobře počítám, je to jedenáct stanic metra.

Peking jsem procházel celý den pěšky. Šíleně dlouhé cesty od nádraží přes Zakázané město až zpátky na metro a nádraží. Podle mě tak 30 000 kroků.

Dokonce si říkám, že divné věci co dělám, mě baví nejvíc.

Štve vás něco? Možná v tom najdete koníček. Něco, za co vás ostatní budou považovat za podivíny.

Jděte do toho, není nic lepšího než být trochu divnej.

Jak jsem napsal 900 příspěvků na blog

Včera jsem se díval na počet příspěvků na blogu. Podle všeho před 900.

Možná si říkáte, o čem pořád píšu a jak jsem to dokázal? Mám pocit, že spoustu blogů končí do jednoho roku. Autor se prostě “vypíše”, už ho to možná nebaví, nebo nad tím (má teorie) moc přemýšlí.

Mám úplně jinou strategii.

  1. Chcete také hodně psát a nevíte jak na to? Zde jsou moje tipy.

  2. Nepřemýšlejte jestli píšete dobře. Hlavně pište.

  3. Využijte na psaní různé šance, nelimitujte se. Psal jsem blog z Číny, psal jsem ho na hotelu v Paříži, psal jsem ho na letišti, na zemi, v desítkách kaváren. Neřeším kde.

  4. Všímejte si věcí okolo sebe a zkuste na ně reagovat. Včera jsem viděl auto s polepem “bolest je iluze”.. Souhlasíte? Nebo máte jiný názor? Vidíte, hned máte skvělý nápad na blog.

  5. Pište, nepřemýšlejte. Vím, že tohle zní jako fakt divná rada, ale spoustu lidí pořád přemýšlí a nic rozumného nenapíšou.

  6. Neřešte kolik lidí váš blog čte. I kdyby ho četla jen vaše máma a manžel, stojí to za to!

  7. Zrušte komentáře na blog. Tohle mi dost pomohlo. Ať si každý komentuje kde chce, ale ne na vašem blogu. Nenávisté komentáře na blogu rozhodně na chuti psát nepřidají.

Zkuste některý z mých tipů a dejte vědět.

Pomohlo to?

Pište, potřebujeme vás.

Lepší káva i lepší život, stačí většinou malé věci

Abyste si udělali lepší kafe, stačí vám úplně malé změny. Dá se to shrnout ve třech krocích:

  1. Kupte si kvalitní zrna z lokální pražírny.

  2. Kávu melte až před vařením kávy, nekupujte nikdy již namletou.

  3. K přípravě si kupte mlýnek (příp. po babičce) a filtr (např. V60).

Na každý krok se dá napsat dlouhý návod, ale opravdu stačí tyto tři kroky, abyste každé ráno měli daleko lepší kávu, než co si děláte teď rozpustnou nebo turka.

Ke změně života často stačí malé změny, jako např.:

  1. Chodit poslední dvě zastávky pěšky.

  2. Při práci u počítače střídat stání a sezení.

  3. Dělat si přestávky po 90 minutách práce.

  4. Koupit si ergonomickou klávesnici a myš.

VIdíte, ty změny jsou hrozně malé, stačí fakt málo a život vám to zlepší hodně.

Mám teď na vás osobní otázku.

Kterou změnu si vyberete teď a začnete s ní dnes?

Dnes ne? Pak nejspíše nikdy.

Teď je ten nejlepší čas.

Zjistil jsem, že hodnoty jsou fakt někde jinde

Pojďme si to říct narovinu hned od začátku.

Pokud jste Petr Kellner, není žádný problém naplnit si garáž luxusními auty. Auto je vlastně pro vás něco, co si kupujete jako rohlíky. Je vám jedno, jestli ta cena je v eurech nebo dolarech nebo v banánech.

Není to pro vás žádná velká útrata. Takové věci vás žádným způsobem nezatíží.. “Bolí” vás akorát jachty a letadla.

Většina lidí ale není Petr Kellner.

Po čem jsem tedy dřív toužil? Jasná věc, tady to je.

Boží vila, drahé auto, drahé hodinky, prostě “show it, or you don’t have it”. Kdo má, ten to přece ukáže, ne?

Ne.

Zjistil jsem (myslím, že jsem si to uvědomil v první reálné práci), že tyhle věci normálního člověka zatíží. Všechno to žere čas (o auto se musí starat) a ještě peníze (pojistka, benzín, opravy,…) a ty jsou jenom jedny. Jak je utratím, jsou fuč.

Takže buď máte hromadu peněz tak velkou, že je vám to jedno, nebo není. A většina lidem to finančně jedno není.

Uvědomil jsem ti, že hodnoty jsou jinde. Zdraví, vztahy, rodina, dovednosti, akumulace peněz (ne jejich zběsilé utrácení), cestování (kde utrácím, ale je to jedna z věcí, která mě na světě těší nejvíce).

Popřemýšlejte tedy co opravdu k životu potřebujete. A možná zjistíte, že ty důležité věci jsou úplně jiné.

Co myslíte?

Stačilo jen vyměnit baterky

Ovladač od televize už zlobil tak pár měsíců.

Říkal jsem ženě různé teorie o tom v čem by mohl být problém. Probírali jsme to. Ovladač stále šel špatně, abyste přepnuli program museli jste často zmáčknout to správně tlačítko několikrát.

Dokonce jsem si říkal v jednu chvíli, že je něco špatně s televizí.

Pak jsme zkusil vyměnit v ovladači baterky.

Výsledek? Vše funguje jak má.

Podle mě je to metafora. V životě dost možná každý z nás má nějaký problém, kde řešení vám leží přímo na stole. Řešení víte, cítíte ho hluboko uvnitř sebe a je vám vlastně docela jasné, co máte dělat.

Co to může být ve vašem případě? A dost možná…

…nestačilo by jen vyměnit baterky?

…odejít z práce, která vás už roky štve?

…změnit složení týmu?

Zkuste to. Podle mě řešení víte. Udělejte to.

A dejte mi vědět.

…odejít z přátelství, kde už roky jste obě úplně jinde?