Jak číst knížky pro práci

Pokud čtete knížku, ze které se chcete něco naučit, podle mě děláte nejspíše dvě chyby - přeskakujete ty opravdu těžká zadání a netrávíte mnoho času po jejím přečtení přemýšlením nad tím, jak nové informace aplikovat.

Mám v knihovně několik stovek knížek, ale trvalo mi dlouho pochopit, že přečíst nestačí. Můžete si přečíst knížku "Konec prokrastinace", ale pokud opravdu, opravdu (!) nezačnete dané principy aplikovat v praxi, je úplně k ničemu. Dejte jí raději do knihovny nebo někomu darem, pokud si neodnesete alespoň tři věci do svého života.

Můj seznam tipů, jak číst businessové knížky:

1. Nečtěte je od začátku do konce. Najděte si to nejdůležitější  a to přečtěte jako první.
2. Zkuste náhodné procházky knihkupectvím, zkuste někdy něco z úplně jiného žánru. Pokud programujete celé dny v C++, zkuste třeba ekonomii, filozofii nebo psychologii. Nebo design.
3. Z každé kapitoly si napište na papír jeden koncept, který chcete začlenit do svého života. Napište si konkrétní body co budete dělat ve svém životě jinak.
4. Napište na svém blogu článek o té knížce, doporučte jí někomu, udělejte prezentaci v klubu Toastmasters nebo jinde na základě té knížky. Učením druhých se nejlépe naučíte.
5. Mějte jasný cíl. Proč chcete danou knížku číst, jaký problém má podle vás řešit? Co uděláte po jeho přečtení?
6. Čtení businessových knížek je krásná forma prokrastinace. Ještě jedna knížka a už začnu podnikat! Ještě jedna knížka a už udělám prezentaci, začnu hubnout! Přečtěte si tři knížky v top 100 na Amazonu na dané téma a pak 3 měsíce jen makejte bez čtení čehokoliv dalšího.
7. Čtěte knížky z různých oborů, ne jen businessu. Vřele doporučuji číst zajímavé životopisy slavných, design, typografii, psychologii, filozofii. Nové nápady se začnou spojovat.
8. Co jste vlastně  četli? Po přečtení knížky si sepište pět hlavních myšlenek, které jste si odnesli. Jak jsou vám užitečné? Co s nimi budete dělat? Nic vás nenapadá? Přemýšlejte znovu.
9. Přečíst takovou knížku a nic neudělat - je lepší nezačínat. Pokud víte, že nic nezměníte, neztrácejte čas čtením takových knížek.
10. Pusťte se do těch opravdu odborných. Nehledejte jen tituly typu  "52 kroků k organizovanému životu", čtěte také odborné knížky, velmi odborné. Takové, kterým nebudete občas rozumět. Jen tak porostete.

Pokud si vybere tři tipy a přečtete tak jednu knížku za 14 dní, garantuji vám, že do roku budete mít špičkové know-how z vašeho oboru a oborů dalších.

Co umíte docela dobře je ztrátou času - pět poznámek z hledání lektora němčiny

V posledních několika dnech jsem vybíral nového lektora němčiny a v průběhu tohoto procesu mě napadlo několik myšlenek, které bych vám rád předal. Mohou se hodit při vybírání nových lidí do firmy a mohou se vám hodit pokud jdete třeba na pohovor.

Co umíte docela dobře je ztrátou času. Možná to zní drsně, ale u lektorů mě nezajímalo jestli umí docela dobře vyšívat, jsou dobrými tenisty a mají začátečnický kurz ikebany. Hledal jsem někoho, kdo umí jednu dovednost opravdu dobře (učit němčinu). To je trh, kde vítěz bere vše (winner-take-all market ze So Good They Can't Ignore You). Je tedy potřeba pilovat jednu dovednost a tu převést prakticky k dokonalosti.

Na rozdíl od toho existuje trh typu aukce (auction market , ze stejné knihy), kde hledáte lidi s nějakou sadou dovedností. Dobrý programátor tak může umět nejen programovat, ale zná frameworky, umí prezentovat řešení zákazníkovi a umí to i s lidmi.

Musíte vždy vědět, ve kterém typu trhu se právě vy pohybujete.

Chodili ke mně lektoři, co uměli různé věci dobře, ale žádnou výjimečně dobře. Pokud jste v auction marketu a prodáváte převážně jednu dovednost, sekněte s většinou ostatních aktivit co vás zdržují od pilování této dovednosti.

Lidé vás posuzují podle vašeho vzhledu. Zvlášť pak na prvním setkání. Pokud přijdete v odrbaných džínách, starých teniskách a máte učebnici němčiny z 90tých let co zažila i 99 Luftballons, tak to nevidím na dohodu. Naivně jsem si myslel, že tohle téma je propírané v každém článku o pohovorech. Není, lidé dělají stále tu samou chybu. Zvláště nechoďte na interview se třemi květináči pelargonií (ano, i to se mi stalo). Bylo by dobré vzít si na sebe o trochu více formální oblečení, než je standardem prostředí, kam jdete. Při cestě z pohovoru vám to může i překvapivě zachránit život.

Mějte dobře udělané CV. A nebo nemějte CV vůbec. Nemusíte posílat CV, pokud máte tolik výsledků, že mluví za vás. Pak stačí PV (Papír Výsledků). Na opravdu vysoké pozice už se nehledají lidé podle jejich CV, ale podle toho jaké pozice zastávali. Pokud ale CV potřebujete, mělo by být přehledné, splňovat všechny pravidla co jsou zvykem a mělo by v něm být něco, co rychle zaujme. Pokud tam nic zajímavého není - není čas na tom začít pracovat?

Přijďte včas. Vážně jsem jednu chvíli přemýšlel nad tím, že bych si začal psát seznam výmluv, co lidé mají, když přijdou na pohovor pozdě. Např.: Ještě jsem něco řešil po telefonu (pak to asi nemyslíte vážně), nemohl jsem zaparkovat (vyjel jste pozdě), zdržel se autobus, metro, vlak (vyjel jste pozdě), nemohl jsem vás najít (neumíte pracovat s navigací ani internetem), jsem v druhé recepci (neumíte číst emaily, protože v něm bylo číslo recepce), měl jsem bolesti žaludku, onemocněla mi (zde doplňte člena rodiny, domácího mazlíčka či vzdáleného příbuzného). Pokud nepřijdete poprvé včas (nejlépe o pár minut dříve), mám silné nutkání nevěřit tomu, že se to zlepší. 

Odlišujte se významně od ostatních. Co zajímavého umíte a většina neumí? Jaké skvělé reference máte? Kde jste pracovali, na kterém výjimečném projektu je vaše práce? Hlásilo se mi asi 20 lektorů. Ccca 10 jsem vyřadil rovnou podle CV, protože byly prakticky identické. Nic nevynikalo, každý měl víceméně stejné zkušenosti, stejnou školu, stejnou cenu. V dnešní době internetu každý hledá toho nejlepšího ve svém světě. Toho nejlepšího za cenu, kterou chce, v místě kde potřebuje. 

Kdy naposledy jste doporučili někomu restauraci, která byla ve všem průměrná? Je čas nad vaší kariérou přemýšlet podobně. 

Čas více nabízet, než se ptát

Prvním krokem je ptát se vašich zákazníků, co by chtěli.

Je super, když přijdete do obchodu a někdo si vás všimne. V Čechách se to stále nestává čas. V Asii je to normální. Zákazník je tam na prvním místě. Zažil jsem, jak prodavač běžel (běžel!) do jiného obchodu pro pár bot, které tam měli v jiné velikosti. Zažili jsem, jak mě majitelka restaurace pozvala na společné Vánoce s jejich rodinou (!), protože jsem nemohl Vánoce trávit s rodinou a byl jsem 15 000 km od domova. Nejen, že jsme Vánoce slavili spolu, ale součástí toho byl třídenní výlet po Taiwanu po různých památkách, za který nechtěli nic. To mě fascinuje doteď.

Nezapomenu, že se mi v Asii také stalo, že nejen že mi často ukázali cestu, ale zavezli mě na místo kam jsem potřeboval a ještě pozvali na oběd a ptali se, odkud jsem a co dělám tak daleko. Zeptat se druhého jak můžete pomoci  je první krok. Druhý je však konat. Neptat se, jít do toho.

Potřebujeme více lidí, kteří se v práci chovají jako dobrovolníci. Chtějí se nejen ptají, ale kteří rovnou nabízí. Před pár dny o tom psal Seth Godin. Dlouho jsem nad tím přemýšlel jak obrovský rozdíl to dělá.

Nestačí jen nabídnout pomocnou ruku, ale opravdu jí natáhnout. Často jsem se ptal mojí přítelkyně s čím chce pomoct a málokdy něco chtěla. Přemýšlel jsem nad tím. Bylo to možná hezké, ale je daleko efektivnější jít a opravdu něco udělat.

Stejně to platí v práci. Tím druhým krokem je totiž pro zákazníky dělat to, co by chtěli, ať děláte.

Přijít s řešením jejich problému. Přijít rovnou se třemi různými variantami a nabídnout jim samotným, ať si vyberou. Proč zákazníkům neuvařit kávu, nezaplatit za ně parkování, zarezervovat jim parkovací místo jen pro ně a posílat jim na narozeniny osobní dárek?

Ale to by samo o sobě nestačilo. Dělali bychom to jen pro peníze.

Více nejen nabízet, ale více dělat pro druhé. Nejen že je to fajn, ale je poměrně solidní výzkum za tím, že nás to dělá šťastnějšími.

Co bychom mohli tedy udělat pro druhé tak, že by je to opravdu zaskočilo? Ne jen pro peníze či dobrý pocit, ale protože můžete.

Deset tipů, které vám pomohou vylepšit vaši prezentaci

• Zjistěte o účastnících vaší prezentace co nejvíce. Kdo jsou zač, co je zajímá, jaké problémy řeší. Opravdu si s nimi sedněte a pobavte se s nimi o jejich životě, o jejich problémech. Jedna půlhodina o kávy přes polední přestávku vám dá o nich více informací, než dvě hodiny brainstormingu.
• Třikrát svou prezentaci nacvičte nanečisto před samotnou akcí. Jednou před někým, kdo vás zkritizuje a věříte mu. Lepší brečet při cvičení, než po ostré akci.
• Přijďte o hodinu (ano, o hodinu!) na prezentaci dříve.
• Mějte svou prezentaci uloženou na počítači, na mailu a na flashce.
• Dejte každému, kdo vám pošle po prezentaci email nějaký dárek.
• Odměňujte ty, co si sednou do první řady. A motivujte k tomu všechny ostatní.
• Před prezentací se dejte do řeči s ostatními. Je snazší mluvit ke známým, než k cizím.
• Udělejte prezentaci na téma, o kterém nic nevíte.
• Zakomponujte do své prezentace nějaký dárek (zdarma + užitečný) pro všechny. Něco extra.
• Napište si před prezentací checklist.

Několik věcí, do kterých se vyplatí investovat

Vyplatí se:

• Nástroje, se kterými pracujete. Asi jedna z nejlepších investic, které můžete udělat. Ať už je to monitor, počítač, bruska nebo šicí stroj - pořiďte si ten nejlepší, co můžete. Vydělá vám v budoucnu x násobně více.
• Vzdělání. Knížky, kurzy, školení, elearning. Hodí se snad vše + nějaké živé akce. Jde o investici, kterou vám nikdo nikdy nevezme.
• Jazyky. Usnadňují vám život, otevírají spoustu nových dveří a často to je dovednost, která vás jako jediná dělí od ostatních. Naučte se dva světové opravdu dobře, než umět v 5ti objednat pití. Můj výběr: angličtina, němčina, čínština. 
• Učitelé. Doučování jazyků, učitelé, školitelé. Jedni z mála, kteří vás mohou posunout dopředu. Možná i mentoři a kouči.
• Do kohokoliv, kdo danou práci udělá levněji (a často lépe) než vy. Donáška jídla, donáška potravin, úklid, administrativní práce, chození na poštu a tisíc dalších věcí. Tipuji, že polovinu vaší práce byste mohli odsourcovat na jednu studentku, platit jí 80 Kč / hod. a mít čas na daleko důležitější práci.
• Cestování. Velmi individuální položka, ale podle mě to rozšiřuje obzory, dává nové pohledy na svět, je to opravdu zábava a nemusí to stát mnoho.

Podle mého se nevyplatí:

• "Show off věci". Sem patří většina z toho, co nejspíše chcete, ale nepotřebujete. 
• Věci, co jsou drahé a rychle klesají na hodně. Typický příklad - drahá nová auta.
• Malá potěšení. Ať už jde o láhev vína týdně, cigarety, kávičky, čokoládičky - jsou to položky, které vás nejspíše těší, nestojí moc peněz, ale v průběhu času se dost nasčítají.
• Obědy/večeře v restauracích. Skoro nikdy nenajdete opravdu zdravé jídlo, pokud máte málo času přes pracovní den. Vaření jednoduchého jídla vás vyjde cca na 40% ceny, je to rychlejší (vaříte více porcí) a zdravější. 

Sledování čísel má své meze

O kolik jste šťastnější, když víte kolik jste denně ušli kroků, týdně uběhli kilometrů a měsíčně utratili peněz za zábavu a jídlo?

Podle mně existuje hranice toho, co všechno ve svém životě  sledujeme. Sledujeme toho čím dál více a začínám mít pocit, že vše i sledování sama sebe má své hranice. Byl jsem často svědkem toho, jak jediným cílem společného vyběhnutí si je "splnit si denní normu" a "zaběhnout rekord". 

Obávám se, že to nevede k dlouhodobé spokojenosti.

Laťka se dá stále posouvat výše. Přestanete se pak soustředit na to, co se děje okolo vás. Přestanete si všímat pohody, která vás v lese obklopuje, přestanou vás zajímat narozené kachňata, co plavou na rybníce a zastávka na to, abyste vnímali přírodu okolo sebe a nechali volně plynout myšlenky se z vašeho života pomalu vytratí, protože by vám "zhoršila čas".

Ano, je dobré některé věci hlídat a zapisovat si je. Zrevidujte ale co všechno ve svém životě sledujete a jestli byste mohli někde ubrat. Zkuste se někdy jen tak projít po lese bez starostí o čas, cíl a ušlé kilometry.

Jsem přesvědčen, že vás (a) napadnou skvělé nové myšlenky a (b) opravdu si odpočinete. Zkusíte to se mnou?

Zkušenosti při hledání lektora němčiny

V současné době hledám nového lektora němčiny. Situace na trhu je horší, než jsem čekal a tak zde píši některé své poznámky z této zkušenosti. Pokud chcete dostat práci, určitě se vám tyhle poznámky budou hodit.

S čím jsem se setkal (a podle mého to nefunguje):

• Odpovídat na emaily po týdnu.
• Žádná webová stránka, žádná stránka na Facebooku ani profil na Twitteru.
• Nevidím vás na LinkedIn.
• Nemáte žádné inzeráty (takže jsem na vás ani nenarazil).
• Většina lektorů nemá žádné reference, nebo špatné reference.
• Lektor nepoužívá v emailu mé jméno, i když já jeho ano.
• Žádná nabídka úvodní hodiny zdarma.
• Není nic, od čeho bych většinu lektorů odlišil (stejné inzeráty, stejné texty, stejné nabídky).
• Většina lektorů není ani opravdu levných, ani opravdu dobrých.
• Lektoři chodí pozdě, ptají se mě na adresu, i když jsem jí zasílal týden dopředu i s GPS souřadnicemi a odkazem na mapy.

Co bych hrozně rád viděl (tipy pro všechny, kdo dělají v tomhle businessu i jiném):

• Na internetu se o vás mluví.
• Nabízíte něco zdarma (ebook, cvičení, úvodní hodinu)
• Máte skvělé reference (tohle není tak těžké získat)
• Lektoři co chodí na hodinu připraveni a jako profesionálové (nechoďte prosím ke mně s rýčem)
• Lektoři, co mají vizitku, jednoduchou jednostránkovou webovou stránku.
• Lektory, co umí spojit online výuku s offline.
• Shrnutí nových slovíček co se probralo v emailu na jednu stránku v PDF.
• Obecně cokoliv, co je zajímavé a užitečné.

Pokud umíte skvěle německy, určitě si podle mého tím můžete v Praze dobře přivydělat. Práh služeb je nastaven opravdu velmi nízko.

Potřebujeme méně lifestyle designerů

Pokud je to snadné a zábavné a umí to hodně lidí, může to být dobrý koníček, ale málokdy dobrá práce.

Člověk se musí zamyslet nad tím, kolik lidí umí to co chcete dělat. Kolik lidí to poptává a je ochotno za to platit. Nepotřebujeme každý den kardiologa, ale když ano, jsme za to ochotni hodně zaplatit (resp. pojišťovna). Stát se kardiologem není ani snadné ani zábavné.

Na Twitteru, Facebooku i různých dalších stránkách můžete najít různé lidi, kteří se rádi fotí při svých "weekly review", fotí svoje myšlenkové mapy a doporučují Moleskine bloky.

Je úplně jedno, jestli používáte myšlenkové mapy nebo ne a jestli píšete do bloku z Tesca nebo do bloku za tisíc korun. Není to o nástrojích. Radim Jančura i Andrej Babiš používají oba staré tlačítkové telefony a papírové kalendáře za pár korun.

Síla je v tom dělat, o co mají lidé zájem, dělat to dobře a dělat to, co není snadné. Potřebujeme méně lifestyle designérů. Méně lidí co se u práce rádi fotí a více lidí, co pracují na řešení opravdových problémů.

Překvapte je mile tam, kde to nečekají

• Výtečná kuchyně za skvělé peníze v nádražní restauraci.
• Levný pokojový bar.
• WiFi zdarma na výletní lodi (150 dolarů za osm hodin připojení?).
• Pozorný a ochotný personál na palubě letadla.
• Cítit baťovské "náš zákazník, náš pán" v prodejně mobilního operátora.
• Být na prvním místě pro člověka na přepážce.
• Obchodní zástupce, který plní, co slibuje.
• Pětihvězdičkový servis ve dvouhvězdičkovém hotelu.
• Dostat na narozeniny dárek, protože si na vás někdo myslí. 
• (pokračování) ... a ne jen proto, že jste v jejich CRM.
• Těšit se na to, že tam budete moci čekat.

Zní něco z toho (většina?) pro vás jako oxymóron?

Zvykli jsme si na spojovat některá místa, firmy a lidi se špatnými a drahými službami. Jako by některá místa byla proklatá a nedalo se s nimi nic dělat. Jsme pak šokováni, když tomu tak není.

To je příležitost pro vás. Překvapte nás tam, kde to čekáme nejméně. Šokujte nás tím, že to uděláte dobře. 

Kolik stojí jeden telefonát navíc?

Poskytovat lepší služby často znamená jen mít větší zájem.

Kolik stojí následující věci?

• Telefonát doktora svému pacientovi, jestli předepsané léky opravdu zabraly.
• Telefonát od sestřičky z nemocnice týden po propuštění, jestli se pacient cítí dobře.
• Ručně napsané poděkování od vašeho přítele / kolegy.
• Úsměv a milý pozdrav na vrátného, kterého zítra ráno potkáte.
• Zvednout telefon zákazníka s pozitivní energií.
• Pusa na tvář vašemu blízkému.
• Děkovný email třem lidem, kteří vám v životě pomohli.
• Pomoci druhému s těžkou taškou do schodů.
• Utáhnout kapající kohoutek, vyměnit blikající žárovku na chodbě v kanceláři, namazat vrzající dveře ve sdíleném bytě.
• Podržet druhému dveře (!).
• Dát tip kamarádovi na skvělou knížku (víte, že si jí přečte a pomůže mu).
• Napsat recenzi na skvělou knížku na Facebook v deseti větách.
• Napsat recenzi na skvělý film na váš blog, díky které se o něm dozví 30 lidí.

Být změnou, kterou byste chtěli ve světě vidět často nestojí vůbec nic. Stačí se rozhodnout chovat se a jednat jinak.

Jak se rozhodnete vy?