Kávový nadšenec a ti ostatní

Jsem kávový fanatik.

Poradím vám kterou navštívit kavárnu, kterou pražírnu musíte poznat a kde byste měli nakupovat kávu. Skvělých míst se skvělým kafem je spoustu.

Kdo miluje kafe, ten je nadšen. Má parťáka, se kterým si může popovídat a kdo mu rozumí. Turek se šlehačkou není náš životní styl.

Na druhou stranu je spoustu lidí, kteří vůbec kafe nepijí. Nevadí mi to, je to jejich volba. Mají jiné chutě, jiné preference. Nemá cenu je přesvědčovat o tom, že by měli pít kávu. Stejně tak nemá smysl o kávě mluvit, když jim to nic neříká.

Jak vás asi napadlo, tohle neplatí jen pro kávu, ale skoro pro vše. 

Vy máte nějaký životní styl a způsoby jak žijete. Ty mohou být naprosto odlišné od způsobu jak žijí jiní. Naučte se respektovat ostatní a jejich způsob života. 

A zkuste se naopak u ostatních inspirovat. Třeba vám poradí skvělý čaj, výbornou masnu nebo ještě lepší pekárnu. A tam nepotřebují kafe. 

Kafe není pro každého. A tak je to správně.

Co s tím uděláte?

Sama na cestě jižní Amerikou. Zbláznila se?

Svou skvělou spolusedící z gymplu jsem neviděl roky (zdravím Tě, Ivet!). Když jsme se konečně po letech potkali u kafe, nemohl jsem věřit vlastním uším. Na té cestě kterou jsem sledoval na jejím profilu napříč jižní Amerikou byla  úplně sama!

Když jsem sledoval její cestu na Facebooku, celou dobu jsem se tak nějak ujišťoval, že v té jižní Americe určitě  není sama. Je to tam nebezpečné, je to blondýna, něco by se jí mohlo stát, určitě by jí někdo okradl/znásilnil/zabil, případně v lepším případě unesl nebo rozprodal na orgány. Na všechny cesty jsem poslední roky jezdil min. ve dvou a cestovat někam tak daleko a ještě k tomu sám mi přišlo jako science fiction.

Přitom byl rok 2008 jestli se nepletu a já seděl v letadle směr Taiwan, kde jsem strávil nakonec dva celé úžasné roky a často jsem byl sám. A víte co? Bylo to fajn.

Dnes máme často pocit, že být sám, nebýt propojený alespoň přes sítě znamená něco špatného. Ale je na čase oprášit samotu, která vás donutí vyřešit některé problémy a dostat ze sebe to nejlepší. Přinese kreativitu do vašich nápadů, jasnost do vašich cílů a sílu do vašich dalších úkolů. Když zvládnete jižní Ameriku sami, tak v Čechách toho zvládnete potom daleko víc.

Za pár týdnů mě čeká Čína na tři týdny. Budu se snažit, abych tam mohl cestovat i sám - protože být dnes sám není na škodu, naopak je to něco, co je cenné a co bychom měli pravidelně praktikovat.

Kdy budete sami? Jak můžete vy využít samotu k tomu aby vám přinesla lepší nápady, dobila baterky a utužila vztahy?

Čekat na inspiraci, nebo psát, tvořit pravidelně?

Isaac Asimov nečekal na inspiraci.​

Často slýchávám argument, že psaní (nebo libovolný akt kreativity) je možné jen s inspirací. A ta podle podobného názoru přichází nepravidelně. Je snad kreativita něco, co se nedá přivolávat? Obchází nás múza a líbá nás nečekaně, bez možnosti jakkoliv akt získání kreativity ovlivnit?

Co by na to možná řekl Isaac?​

Isaac Asimov napsal a editoval více než 500 knih a přibližně 90 000 dopisů a pohlednic. Byl jedním z nejplodnějších autorů na světě, známý především science fiction. Zvyky, které mu k tomu dopomohly, vybudoval již v dětství. Jeho otec měl v Brooklynu několik obchodů s cukrovinkami, které byly otevřeny od šesti ráno do jedné ranní každý den. Mladý Isaac vstával pravidelně v šest ráno aby roznesl noviny, stihl školu a odpoledne mohl pomáhat otci s obchody. To mu umožnilo vybudovat pevné zvyky, které v dospělosti maximálně zužitkovával.

Isaac Asimov psal sedm dní v týdnu, ​často pracoval celé dny a noci a někdy napsal celé knihy za několik málo dní. Bylo pro něj typické vstát v šest hodin, v sedm třicet usednout k psacímu stroji a pracovat do deseti hodin večer. Jeho tradiční pracovní den měl tedy čtrnáct a půl hodiny. Isaac nečekal na inspiraci - psal pravidelně a inspirace přicházela pravidelně.

Když budete kreativně tvořit pravidelně, i múza začne být přesná jako hodinky. Řekněte si kdy začnete a kdy skončíte pracovat a nečekejte na inspiraci, ta bude přicházet pravidelně a múza bude líbat nejen vás, ale i celý váš tým.

Isaac Asimov, vy?​

​Užitečné články, které vám pomohou ve vybudování nových zvyků (časté návštěvy múzy po jejich přečtení zaručeny):

​Uběhnutých padesát kilometrů - co jsem se naučil a jak můžete vybudovat nový zvyk.

​Jak si můžete vybudovat nový zvyk (a přestat věřit self-help zen gtd kaizen gurus).

​Jak se stát expertem - deset tisíc hodin a slavným přes noc.

​Co ovlivňuje naši vůli a proč jsem začal běhat. Data-driven produktivita.