Fenomén génia aneb touha po vysokém IQ

Někdy je potřeba najít důvod, proč to nejde. Možná si říkáte, že to nejde, protože máte nízké IQ. Nejsem Steve Jobs, ani Steve Ballmer. A možná si to říkáte, když se snažíte něco nového naučit.

Schopnost zapamatovat si spoustu faktů a využívat váš mozek (IQ) jsou dvě docela rozdílné věci. Vysoké IQ vám může v hodně věcech pomoci, ale nespoléhejte na to, že zapamatování stačí. 

Zapamatování nestačí už dlouho.

Schopnost pamatovat si fakta je čím dál méně cenná. Pokud mám smartphone s konstantním přístupem na Wikipedii v kapse, je mi ukradené, že umíte nazpaměť všechny státy světa, všechny Guinessovy rekordy a dokážete vyjmenovat posledních deset amerických prezidentů pozpátku.

Schopnost zapamatovat si spoustu faktů má velmi rychlou inflaci. Co nemá rychlou inflaci a naopak roste v ceně je vaše schopnost řešit kreativně problémy. 

Přestaňte doufat ve fenomén génia. Začněte řešit více kreativních problémů, více problémů kreativně. Paradoxně náš svět tak potřebuje více problémů, ne méně. A potřebuje vás.

Vaše schopnost kreativně řešit problémy je cennější než členství v Mense. 

Hlavně aby něco nebylo skvělé

Jestli nám Čechům jde něco opravdu dobře, tak to je vyhýbat se opravdu pozitivním slovům. Skvělé, opravdu dobré, máte se skvěle. Někde v čase se v nás vybudoval pevný zvyk odpovídat na otázku "Jak se máš?" "Docela dobře".  

Docela dobře je snad nejpozitivnější české slovo. Málokdy slyšíte jiné (minimálně na něčí náladu). Je snad něco špatného mít se opravdu dobře? 

A o to horšími z nás dělá tahle skromnost šéfy. Když budete chválit fantastickou práci slovy "udělal jsi to docela slušně", dost pochybuji o motivaci ostatních. Možná jim vydrží, ale možná budou mít pocit jako kdyby nic nebylo nikdy opravdu dobré. 

Pokud je něco super - řekněte to. Pokud je někdo super - řekněte mu to. Pokud narazíte na skvělý servis - dejte vědět majiteli toho podniku.  Každého potěší, když ho zákazník pochválí, Možné ne každého, ale potěší to vás?

Pokud rádi čas od času slyšíte na sebe nebo svou práci, začněte s chválením ostatních a nejlépe i cizích - číšníků, prodavaček, pekařů, kuchařů. Ano, každý z nás občas potřebuje nakopnout do dobré nálady.  

Buďte jiskrou, která za sebou zanechává oheň od dobré pochvaly.  

Jednoduché tipy jak se za 20 hodin naučit skoro cokoliv

Chtěl bych se naučit hrát pořádně golf, naučit se plavat kraul, naučit se vařit, skvěle vyjednávat. Chtěl bych absolvovat asi patnáct různých kurzů, chtěl bych se naučit rychleji psát na počítači. Jak se ale něco rychle naučit, pokud máte málo času?

Možná máte stejný pocit. Je toho tolik, co byste se rádi naučili, ale nevíte kdy. Možná máte hodinku dvě denně, které byste mohli investovat do učení nové dovednosti, ale zdá se vám to hrozně málo. Jsme opravdu odkázáni na to, být pořád stejní a od jisté doby už nemáme šanci se nic nového naučit? Pochybuji.  Věřím, že existuje systematická cesta, jak se naučit novou dovednost poměrně rychle. Dvacet hodin soustředěné aktivity často stačí na to, abyste se naučili něčemu novému.

Když jsem se učil prezentovat, hrát golf, jezdit na snowboardu a programovat, všiml jsem si, že některé přístupy fungují lépe, než ostatní. A lidé často opakují stejné chyby. Jak se rychle a efektivně naučit skoro cokoliv? 

1. Konkrétně definujte vaši cílovou úroveň dovednosti. 

Prvním krokem je jasně definovat váš cíl. "Chtěl bych se naučit komunikační dovednosti. Chtěl bych se naučit time management." Tyhle cíle nejsou konkrétní a tím se snažte vyhnout. Co se konkrétně chcete naučit? Pokud se chcete naučit dobře komunikovat, chcete uřídit naštvaného zákazníka, nebo umět říci v klidu vašemu zaměstnanci, že by se měl v práci více usmívat?

Definujte vaši cílovou úroveň dovednosti co nejkonkrétněji. 

2. První hodinu a půl si vyhraďte na intenzivní výzkum vaší cílené dovednosti.

Hodina a půl nezní možná jako mnoho, ale když první hodinu a půl dáte do intenzivního výzkumu vaší cílové dovednosti, může vám to obrovsky pomoct  zjistit, o čem to vlastně celé je. O čem je programování, o čem je golf, o čem je webová grafika. Rychle si projděte několik stránek na internetu (Wikipedie může stačit) a prolistujte pár knížek v knihkupectví na dané téma. 

Po tomto kroku byste měli mít solidní přehled o tom, co se budete muset naučit.  

3. Identifikujte jednotlivé dílčí dovednosti a investujte čas především do těch nejdůležitějších.

Dejme tomu, že se chcete naučit hrát golf. To je poměrně komplexní dovednost, která se skládá z dílčích dovednosti. Musíte se naučit patovat, hrát dlouho i krátkou hru. chipovat, naučit se správný postoj a švih, umět vybrat správné hole a vybavení.  

Jak vidíte, "hrát golf" znamená ve své podstatě spoustu dílčích dovedností. Mnoho lidí udělá tu chybu, že stráví prvních dvacet hodin učením se pouze jedné z dílčích dovedností (často si vyberou tu pro ně nejméně bolestivou). Tím se naučí jen některé dovednosti, ale hraní golfu to pořád není.

Ze kterých dílčích dovedností se skládá to, co se chcete naučit? Pokud se vám nepodařilo najít ty nejdůležitější, zkuste se zeptat profesionála. Najděte si trenéra, kouče, někoho zkušenějšího, kdo vám poradí a první hodiny trénujte pouze s ním. Nevytvoříte si špatné návyky, které budete pak pracně dlouho odbourávat.  

4. Kupte si veškeré potřebné vybavení.

Možná to zní až příliš jednoduše, ale spoustu lidí tento krok podcení a měsíce po tom, co se snaží něco naučit, stále nemají základní vybavení. Můžete měsíce toužit po tom naučit se německy, ale dokud nebudete mít německou gramatiku, pořádnou učebnici, německé poslechy a videa a lektora nebo hodiny němčiny, nejspíše se německy nenaučíte. V tomto kroku vám může opět pomoci profesionální trenér nebo lektor. 

Co nejrychleji získejte potřebné vybavení. 

5. Vytvořte si rychlé smyčky zpětné vazby. 

Nejefektivnější učení probíhá v rychlé smyčce zpětné vazby. Co to znamená? Že v průběhu učení dostáváte rychle zpětnou vazbu na vaše akce a můžete tak dělat korektivní akce. Pokud se chcete naučit programovat, máte výhodu. Počítač vám rychle řekne, jestli program funguje nebo ne. Pokud se chcete ale naučit třeba time management, je to daleko složitější. Budete nejspíše potřebovat pár hodin s koučem nebo někým zkušenějším, který vám bude dávat zpětnou vazbu třeba každý druhý den. 

Rychlá zpětná vazba, rychlé učení. Proto jsou třeba kluby prezentování Toastmasters tak efektivní. Každý kdo prezentuje, dostane po prezentaci okamžitou zpětnou vazbu. A každý kdo hodnotí, je hodnocen zkušenějšími. Tím se vytváří rychlá smyčka zpětné vazby.

Věřím, že těchto pět kroků vám pomůže se naučit skoro cokoliv rychleji.

Co se chcete naučit?  Začnete dnes.

Zkratky, překvapení, pozornost a komunikace

Čím máme méně času, tím více hledáme v komunikaci zkratky.

Začnete kolegovi skákat do řeči, přestanete se mu dívat do očí, protože musíte ještě dopsat email a vyřídit urgentní smsku, v polovině jeho nedořeknuté věty mu začnete skákat do řeči a odpovídat, protože si jste jisti, co asi chce říct. 

Pokud létáte s letadlem, lezete po horách nebo děláte cokoliv, kde jde bezprostředně o život, nemůžete si takové zkratky dovolit. Mohli byste totiž být překvapeni tím, co příroda udělá. Příliš rychlou přípravou byste mohli podcenit možnou změnu počasí a skončit v lese, bez vody, v noci, bez spacáku, stanu a telefonu a být tak velmi rychle překvapeni.

Když jde o hodně, zkratky se nevyplatí. Když jsem učil na snowboardu, vždycky jsem s sebou nosil v kapse starý telefon, který v zimě nezamrzal. Když si pak někdo ve skupině jednoho pěkného dne zlomil zápěstí (dost nepříjemná zlomenina) byl jsem jediný, kdo mu mohl zavolat horskou službu. Smartphone je fajn, ale v horách vás může pěkně nepříjemně překvapit. 

Pokud chcete přežít v přírodě, potřebujete utlumit naučenou touhu po zkratkách a místo toho plně aktivovat všechny smysly, mít nastražené uši a oči dokořán. Ne vidět a domýšlet si, ale spíše být pozorný a připravený. A to stejné platí pro skvělou komunikaci. 

Pokud chcete být skvělými v komunikaci, přestaňte brát zkratky. Buďte pozorní, nedomýšlejte si, buďte připraveni. Kdo je pozorný, není překvapený. Kdo není překvapený, není (v přírodě, komunikaci) mrtvý.  

Tři věci, které můžete dělat s naučnou knížkou (a kterým dvěma se vyhnout)

Možná to máte postavené jako já. Prostě milujete čtení. Dáváte přednost knížce před vychlazeným pivem, pravidelně máte rozečtené dvě tři knížky a rádi plánujete, cílujete a rádi se někam posouváte. Proto je většina vaší knihovny (možná) právě naučná literatura. 

David Allen, Seth Godin, Chip a Dan Heath, Robert Cialdini, William Ury, čtyři knížky o prokrastinaci, šest kousků od Seth Godina (podruhé schválně). To jsou náhodná jména z mojí knihovny. Po tom, co jsem přečetl více jak tři sta naučných knížek všiml jsem si, že s nimi často lidi vlastně ztrácejí čas a peníze. Kterým dvěma zbytečným akcím s naučnou knížkou se vyhnout a co s ní můžete vlastně dělat (kromě podložky pod monitor)?

Můžete si naučnou knížku jen přečíst. Tohle je podle mě nejčastější verze a kupodivu ta nejméně užitečná. Přeskakujete domácí cvičení? Nezkoušíte si nic z toho, co jste přečetli? Nezměnili jste nic ve svém životě? Jenom si takovou knížku přečíst je ztráta času, taková knížka je především akční knížka. Potřebujete mít z ní výstup akcí, jinak je to ztráta času (a peněz). 

Můžete si naučnou knížku přečíst a zapamatovat.  To už je lepší verze. Něco si z té knížky dokonce pamatujete a můžete to povyprávět vaší babičce/přítelkyni nebo se se svým nově získaným know how můžete blísknout na nějaké konferenci, nebo mezi přáteli. Pořád jste vyhodili peníze. Pokud z toho není žádná akce, je zbytečné to číst.

Můžete si naučnou knížku přečíst od A-Z a něco na sobě změnit (dát jí do praxe). To je velmi dobrá varianta, protože už z knížky vzešly nějaké akční kroky, které dáváte do provozu. Chce to kus odvahy, protože musíte něco změnit, musíte zkusit něco neotestovaného, něco nového a něco, co možná nevyjde. Pokud jste ale vzali odvahu a z naučné knížky si už něco odnesli (rozuměj změnu), tak jste na dobré cestě.  

Naučnou knížku si koupíte, rychle najdete to, co potřebujete a je to platné pro vás a okamžitě to dáte do praxe.  Čtvrtá varianta (vím, nehraju titulkově fér). Nejefektivnější a podle mě nejlepší, co s naučnou knížkou můžete dělat. Naučná knížka není beletrie. Můžete si přečíst Getting Things Done (která má by the way asi 250 stran), ale bude to nejspíše obrovská ztráta času. Těch zásadních stran je asi deset. Možná vás ve škole učili číst knížky od obálky po The End, ale u naučných se tomu vyhněte.

Co tedy s takovou knížku ve třech odrážkách? 

• Jako první si přečtěte text na obálce z obou stran, přečtěte si obsah a do deseti minut si prolistujte celou knihou. Co vám přišlo neužitečnější, co pro vás bude mít největší efekt? Vyberte si dvě tři kapitoly.
• Přečtěte si 2x zajímavé kapitoly z bodu jedna. 
• Napište si plán, jak dáte do života nové informace. Zbytek knížky si čtěte o dlouhých zimních večerech. 

Kap, kap, kap

Kap, kap, kap.

Od ambiciózního cíle můžete být hrozně daleko. Tak daleko, že máte pocit, že děláte každý den neskutečně malý pokrok. Možná si říkáte, že to nedotáhnete do konce. A jak máte tenhle pocit, musíte přestat poslouchat váš vnitřní hlas. Čím blíže jsme cíli, tím je rezistence silnější. A říká vám spoustu kravin. 

Že máte dělat něco jiného. Že v tom nebudete nikdy dobří. Že se vám budou lidé smát. Že to přeci nemusí vyjít. Že byste raději sklopit hlavu. Že byste toho měli nechat. Nic z toho není pravda. Před cílem vám začne vnitřní hlas čím dál víc lhát, vymýšlet si proč to nejde. A to je ten pravý čas zabrat a ukázat mu, že to navzdory všem těm signálům které dostáváte jde udělat. 

Kap, kap, kap. Každá kapka vaší píle, každé malé zlepšení vás přiblíží k vašemu cíli. Není to ani vysoké IQ, ani přehnaná odvaha, ani podnikatelská krev, která vás dostane blíže k úspěchu. Je to spíše jednoduchost a vytrvalost v tom další kapku přidat každý den.  

Každý den každý další kapkou jste tak blíže k vašemu cíli. 

Prezentační workflow - šest jednoduchých kroků, které vám pomohou vytvořit skvělou prezentaci

Věřím, že existuje jednoduchý způsob práce (prezentační workflow), podle kterého můžete postupovat při přípravě každé prezentace, a výrazně vám pomůže a ulehčí práci.

Je potřeba si uvědomit, že každá situace a každá prezentace je jiná. Přesto vám tento návod může pomoci postavit  se před návrh každé prezentace. Prezentační workflow je univerzální návod pro každou prezetaci - ať už jde o krátký meeting, nebo velkou konferenci - vždy ho můžete použít a upravit dle vlastních potřeb.

Příprava každé prezentace se skládá z následujících šesti kroků:

1. Brainstorming

 Motto: „Pokud chcete mít dobrý nápad, mějte nejdříve moře nápadů.“

Brainstorming s lepícími papírky

Prvním krokem k vytvoření skvělé prezentace je brainstorming. Vyhraďte si čas na klidném místě (vaše oblíbená kavárna, prázdná zasedací místnost), odpojte se od internetu, dejte váš telefon do tichého režimu a stopněte si na něm půl hodiny. Vašim cílem je přijít na co nejvíce nápadů na vaši prezentaci. Vaše nápady nijak nehodnoťte, cílem je kvantita – potřebujete vygenerovat co nejvíce nápadů. Pište jeden nápad na jeden lepící papírek, protože se vám tak budou snadno potom nápady organizovat do skupin.

2. Seskupení nápadů a identifikování jádra prezentace

 Nyní máte spoustu nápadů pro vaši prezentaci. Podívejte se pečlivě po vašich nápadech a identifikujte jádro vaší prezentace – jinými slovy pokud si posluchači odnesou jen jedinou myšlenku, která to bude?

Identifikování jádra prezentace

Dále vytvořte skupiny nápadů s podobným tématem. Tím položíte základ struktuře vaší prezentace. Nápady, které jsou opravdu, mimo dejte pryč. Snažte se držet jádra prezentace a bodů, které ho podporují. Každý se snaží vložit do prezentace příliš mnoho a potom prezentace zahlcuje své posluchače. Odlište se, držte se v prezentaci jádra.

V této fázi je dobré si vytvořit personu – tedy průměrného posluchače jednoho typu. Pojmenujte ho co nejkonkrétněji, obrazně a vtipně – např. typ „spáč“, „to jsem teda zvědavý“, „šťoural“. Pomůže vám to si lépe představit posluchače, jejich potřeby a jak se na ně připravit.

3. Vytvoření struktury prezentace

Vytvoření struktury prezentace

Po tom, co seskupíte vaše nápady a identifikujete jádro vaší prezentace je čas na vytvoření struktury. Ať už je to jednoduchá struktura o dvou, třech blocích, potřebujete ji vytvořit jasně, tak aby se vaši posluchači při prezentaci neztratili. Často funguje dobře struktura tří – úvod, hlavní blok a závěr. Můžete mít ale i pět části či více. Záleží to na vás. Avšak pokud je to možné upřednostňujte jednoduchost.

4. Načrtnutí slajdů offline

Používat slajdy plné textu to je jako pohlednice z dovolené bez obrázků, billboard bez vizuálu. Internet je ale plný fotek a vy potřebujete nejdříve získat představu o tom, jak má vaše prezentace asi tak vypadat. Účastníci mých kurzů to potvrzují.

Minulého kurzu Šťavnaté slajdy se účastnili mimo jiné studenti ČVUT, kteří potřebovali prezentovat svoje nápady před odbornou komisí. Zeptal jsem se, jestli i oni stále navrhují design a architekturu. Pamatuji si jejich výraz a důraz, se kterým mi řekli následující věty: „Papír a tužka je stále ten nejlepší nástroj na návrh architektury, designu a určitě i slajdů. Není nic snazšího než navrhovat nápady a nové produkty na papíře. Vše se snadno může změnit a nepotřebujete více než papír a tužku.“

Neumíte kreslit, načrtávat? Nebojte se, stačí opravdu velmi jednoduché náčrty, ze kterých vám stačí, když si uvědomíte následující body:

• Co na vašich slajdech má  být.
• Kde co má být rozloženo.
• Jak mají za sebou slajdy jít.
• V jakých barvách má slajd být.

Načrtnutí slajdů

Co vám přinese načrtnutí slajdů nanečisto? Pomůže vám to usměrnit myšlenky, jakým způsobem byste chtěli prezentovat, kde by mělo být co.

Na internetu jsou miliony obrázků. Pokud se do nich pustíte ještě dříve, než víte co vybrat, dostanete se do tzv. rozhodovací paralýzy. Náš mozek má totiž problém s porovnáním velkého počtu těžko porovnatelných alternativ. To vede často ke ztrátě energie, nerozhodnosti, neumět si vybrat. Je to, jako když otevřete email a máte tam stovku nepřečtených zpráv. Je daleko snazší si žádný email neotevřít, než si nějaký vybrat.

Načrtněte si tedy vaše slajdy na papír, uvědomte si, jaké k tomu budete potřebovat tak obrázky a pak se teprve pusťte do vyhledávání na internetu.

5. Navrhnutí slajdů na počítači

Navrhování a vytváření samotných slajdů na počítači je až předposledním krokem k vytvoření skvělé prezentace. Dnes může být každý skvělým řečníkem, pokud se bude držet právě tohoto workflow.

Navrhnutí slajdů na počítači

Před začátkem navrhování prezentaci si aktivujte Vodítka (Guides) na kartě Zobrazení (View) a rozdělte pomocí nich slajd na devět dílů v poměru zlatého řezu. Objekty umisťujte k vaší vytvořené mřížce. Díky tomu budou jednotlivé texty a obrázky vypadat uspořádaně a lépe strukturovaně.

Když budete navrhovat slajdy na počítači (ať už v Keynote, nebo v PowerPointu) vytvořte nejdříve podle vašich náčrtů první slajd a slajdy oddělující jednotlivé části prezentace. Tím získáte lepší přehled o struktuře samotné prezentace. Jednotlivé snímky prezentace si můžete zobrazit pomocí funkce Řazení snímků (Slide Sorter), která je v PowerPointu dostupná přes kartu Zobrazení  V programu Keynote společnosti Apple je toto zobrazení nazvané Light Table a je dostupné v na kartě View v menu.

6. Získání zpětné vazby a trénink nanečisto

K tomu, abyste vytvořili dobrou prezentaci, potřebujete ostatní. Poproste vašeho kolegu či kolegyni, dejte si půl hodinku, uvařte si kávu a zavřete se do zasedačky. Odprezentujte vaši prezentaci a poproste o zpětnou vazbu. Co by bylo možné zlepšit? Byl jasný hlavní cíl vaší prezentace? Pokud mají zrovna všichni v práci napilno, poproste vašeho kamaráda, partnerku či partnera jestli jim můžete odprezentovat vaši prezentaci a získat tak skvělou zpětnou vazbu.

Představte si, že byste si objednali lístky na Pražské jaro, oblékli si sváteční šaty a zanedlouho seděli v prvních řadách. Chtěli byste, aby umělci hráli skladby před vámi poprvé? Občas by zaskřípali housle, občas vypadl rytmus, někdy by dirigent musel zastavit celý orchestr. Mysleli byste si -  jací jsou to amatéři. Nebo byste snad chtěli být první, komu by odoperoval slepé střevo chirurg vám přidělený v nemocnici? Možná byste utekli nemocničním oknem a slezli po okapu pryč.

Diváci musí mít pocit, že je vaše řeč naprosto plynulá. Toho dosáhnete snadno – využíváním tohoto workflow a konstantním sbíráním zpětné vazby. Trénujte nanečisto stejně jako ostatní umělci a profesionálové a vaše prezentace dostanou úplně jinou úroveň.

Hodně štěstí do další prezentace! 

View fullsize

Go make a ruckus (Seth Godin)

Jak přežít každou situaci

Může se s vám zřítit letadlo, můžete mít problém v práci, můžete jen řešit nějaký malý problém. Pro to, abyste přežili každou situaci vám v principu stačí tři věci - přijměte svět jaký je, mějte jasný plán, dejte se do konkrétních akcí (a nebojte se plán úplně zahodit). Tyhle tři poměrně snadné věci vám pomohou skoro v každé situaci. 

Přijměte svět, jaký je. Podnikatelé, kteří řeší virtuální problémy lidí ztroskotají. Pokud se vám cokoliv stane, je dobré přijmout novou realitu. Pokud vás někdo (nebo něco) zachrání, bude to pro vás spíš vítaná nečekaná změna, ale nedoufejte v to. Doufání skoro nikdy nepomůže.

Mějte jasný plán (a nebojte se ho zahodit).  Promyslet si (a nejlépe napsat si) tři konkrétní akce, které vás dostanou z problému pomohou více, než sto hodin naříkání, nadávání, letargie a apatie. Které konkrétní akce vám pomohou, co můžete udělat? A nebojte se ho zahodit. Situace se může rychle změnit a stejně jako nemá cenu jen na výlet pokud víte, že bude hnusně, nemá cenu se držet neaktuálního plánu. Flexibilita vám pomůže přežít. 

Dejte se do práce. Čekání na zachránce může být dobrá strategie, ale i ztráta času. Cenné minuty se vám budou hodit a někdy dělí zachráněné od padlých vyčerpáním. Lepší udělat malý krok vpřed, než neudělat tři kroky.  Při akci se nezapomínejte dívat okolo sebe. Pokud se změnila situace, musí se změnit plán a pak i vaše akce.

Pokud vás zajímají podrobnosti o tom jak přežít, tak doporučuji knížku Deep Survival: Who Lives, Who Dies and Why od Laurence Gonzalese. Knížka popisuje příběhy těch, kteří katastrofické události přežili, i těch co ne. 

Proč je možná právě teď ten pravý čas začít na poradách probírat nejdříve příležitosti

Motto: "Pokud máte na agendě jenom problémy, možná nebudete mít brzy žádnou agendu."

Tak nějak jsme si zvykli řešit problémy, řešit jich hodně a řešit je často. Většina naší práce je řešit problémy, ve škole se učíme problémy... a kdo řeší příležitosti? Pokud nehledáte nejdříve šance pro zlepšení, možnosti růstu, nebudete mít za chvíli žádné problémy na řešení. 

Řešit problém je tak nějak zábava. Můžete si ho dát do todoolistu, zprocesovat ho vaším GTD systémem, plánovat řešení i analýzu. S příležitostmi je to daleko těžší - kdo je vlastně u vás ve firmě zodpovědný za změnu? Všichni?  

Pokud máte pocit, že něco změnit má v popisu práce jenom váš šéf a markeťáci, je na čase to změnit. Změna je na každém, není to ani tak zodpovědnost za změnu, jako nutnost změny.  

Co kdybyste na agendu dali příležitosti už zítra?

Když se ohlédnete

Dívejte se dopředu do inspiraci, dozadu pro motivaci pokračovat, i když to bolí. 

Kdy se ohlédnete za sebe, uvidíte obrovský kus práce. Jednou jste byli na základce a bojovali s diktátem, cesta do Prahy pro vás byla cesta do džungle s mačetou prosekávajíce si cestu, styděli jste se možná na prvním meetingu vaší firmy před novými kolegy. 

Když se ohlédnete zjistíte jak jste se změnili. Nejspíše už nejste vůbec ten člověk, kterého někdo znal na střední. Už nechodíte za školu, neusínáte při hodině a neopisujete úkoly před začátkem hodiny. Udělali jste nejspíše některá rozhodnutí, kterých jste se báli, ale hrozně vás posunuly dopředu. Maturita, přijímačky na vysokou, první práce. Všechny tyto rozhodnutí vás neskutečně strčily dopředu a pomohly vám růst. 

Teď je čas udělat takové odvážné rozhodnutí znovu - můžete mít strach, nevíte jestli to vyjde, ale to rozhodnutí udělejte.  

Jednou se budete totiž zase ohlížet.