Postupné změny vs. kompletní restart

Nehledě na to, jak velký fanda postupných změn jsem, někdy je lepší kompletní restart vašeho života. Podívat se kritických okem na sebe a udělat jednu opravdu radikální změnu.

Postupné změny mají tu výhodu, že se na ně lépe adaptuje. Každý den začnete s kilometrovou procházkou. Za měsíc to zvýšíte na dva kilometry, pak na tři. Pak začnete občas běhat. Za půl roku uběhnete už několik kilometrů týdně. Do roka jste schopni uběhnout třeba 50-60 km měsíčně. To, co se zdálo na začátku vaší cesty nemožné, se pomalu stane realitou a vaším denním chlebem. Měl jsem to tak u běhání. Nejdříve 400 km za rok, pak přes 500 km za rok. Jaký bude tento - uvidíme.

Někdy je ale potřeba kompletní restart v jedné oblasti. Nedoporučuji se radikálně změnit více oblastí (např. finance + postava + vztahy). To vede často k tomu, že jste neustále nespokojeni s vaším pokrokem a je těžké přepínat mezi jednotlivými cíli. Pokud vám však postupné změny už přestaly fungovat, nebo máte pocit, že se váš pokrok "zastavil na mrtvém bodě", je čas pro kompletní restart.

Začněte tím, že si na papír napíšete co vám zatím fungovalo. K tomu připište co vám nefunguje a ptejte se s čím jste nespokojeni a proč. Nezůstávejte u jednoho "Proč?", ptejte se min. pětkrát. Ukazuje se, že pět je to správné číslo. Poté si vyberte poměrně ambiciózní cíl na jeden rok. Rozdělte ho na měsíční projekty a týdenní úkoly. A začněte zítra. Ambiciózní cíle vedou k lepším výsledkům, než menší výzvy (úžasný zdroj zde).

Rozhodněte se, jestli vám stačí postupné změny, nebo kompletní restart. Pokud cítíte delší dobu skepsi, najděte proč se tak cítíte a volte restart. Postupné změny na vás nejspíše nebudou fungovat, protože nepřinesou žádanou velkou změnu. 

Přiznat si pravdu

Někdy pomáhá si jednoduše přiznat pravdu. Je to jedna z technik, která se mi poslední dobou osvědčila. Nevyčítat si, že málo čtu, málo běhám, moc jím čokoládu. Výčitky nikdy moc nepomáhají. Co se vyplatí je přiznat si, že věci jsou tak, protože je tak chcete. To slovo chcete je zásadní.

Málo čtete, protože to tak chcete. Málo sportujete, protože to tak chcete. Máte kila navíc, protože to tak chcete. Umíte špatně anglicky, protože to tak chcete.

Motivuje mě přiznat si, že věci jsou, protože je tak chci. Nejsou pak žádné výčitky, ale možnost rozhodnutí. Rozhodnutí, jestli to nechám být a je to ok (třeba protože opportunity cost přesahují moji touhu se v tomto směru změnit) a nebo jestli půjdu a něco s tím udělám. Protože pokud doopravdy chci něco změnit, vím, že cesta se vždy najde. Když budete chtít doopravdy zhubnout, najdete cestu. Když doopravdy budete chtít začít sportovat, tak si najdete čas a budete držet pravidelný rytmus.

A pokud o to tolik nestojíte, je jednodušší si to prostě říct. Přiznat si to, než to házet na slabou vůli, špatné prostředí a vliv okolí. 

Pozn. Jsem právě v procesu výzkumu a testování jak změnit své zvyky a chování. To je podle mě jedna z nejzajímavějších otázek a zároveň nejtěžších problémů, které v životě řešíme.  Nejzajímavější, protože se stáváme tím, co opakovaně děláme. Těžké - to sami znáte, jak je těžké nějaký zajetý zvyk změnit. Článek o 3Oti denní výzvě a zkušenostech jak jsem začal běhat (a vybudoval jeden pro mě velký zvyk) patří mezi nejčtenější na tomto blogu, doporučuji - článek zde. Na něj bych rád navázal a nabídl framework, jak můžete zvyky budovat vy. A bude se stavět na solidních vědeckých základech - stay tuned!

A tak stačilo by se uskromnit, ne?

Upozornění: Pokud máte husí kůži ze slova konzum, rádi chodíte na artové filmy, pohrdáte technologickým pokrokem, vašim cílem je být humanitárním pracovníkem, příp. se rádi smějete "krysímu závodu" při čtení filozofických knížek a raději cestujete po světě, než abyste "marnili čas" prací, protože "penězi si stejně rakev nevystelete", pak tento článek není pro vás. Díky.

Možná máte někdy pocit, že by stačilo uskromnit se. Kolik starostí by si člověk ušetřil! Vždyť si přeci můžeme všichni utáhnout opasky, dát stop výdajům, na dovču jezdit pod stan a být happy. Nicméně je dobré uvědomit si všechny důsledky toho, co se potom stane.

Peníze hýbou ekonomikou. Jak si "utáhnete opasek", o to více děláte práci, kterou by někdo mohl dělat levněji než vy a těmto lidem ubíráte možnost pracovat. Dalším problémem je, že světem hýbou ti, kteří nebyli ochotni se uskromnit. Kteří si řekli, že chtějí svou práci dělat skvěle, nejlépe na světě. Kdyby totiž všem stačilo jezdit Trabantem, nejspíše v nich ještě teď jezdíme.

Jasně, jsou zbytečné výdaje, které si můžeme odpustit (Zhyhnev na to napsal skvělý článek). Nicméně než se začnete uskromňovat, řekněte si prosím proč to děláte. Proč jste si řekli, že to nejlepší na světě pro vás není dost dobré. Není to tím, že je někdy pro nás snazší se uskromnit teď, než dát roky práce do nového podnikání, které vám za deset let zajistí úplně jiný život?

Zastavte se prosím a rozhodněte se kde a jak chcete žít. Není uskromnění se jen strach z toho, že se roky tvrdé práce nevrátí? Zkuste to, nikdo neví, jestli se ty roky vrátí. Uskromnit se můžete později kdykoliv, ne teď. 

Zdi, které si stavíme sami

Změnit můžete skoro vše, přitom tolik lidí si okolo sebe staví skleněné zdi, skrze které se dívají na ostatní. A říkají si, že by rádi měli a vypadali jako ostatní, ale prostě nemůžou. Že to skvělé na světě tu není pro ně.  Je čas ty zdi zbourat a uvědomit si, co všechno změnit můžete. Je čas opustit bolestivé výmluvy.

To, v jaké rodině jste se narodili nedefinuje vaši budoucnost. Stejně jako vaše současná váha nedefinuje to, kolik váha ukáže za rok. Potkávám mnoho lidí, kteří se nějakým způsobem nálepkují. Říkají o sobě jací jsou, jaké mají špatné vlastnosti, co je na nich špatně, co jim nesluší atd. Spoustu negativních vlastností. Vždy mám chuť jim říct: "Ale vždyť to můžeš změnit!". Pak si vzpomenu na nevděk nevyžádané rady a raději si nechám radu pro sebe. Protože je toho tolik, co bych na sobě změnil. Nicméně mou novou mantrou je: "Můžeš se změnit".

“Většinu věcí ve vašem životě změnit můžete, je těžké si ale tuto možnost přiznat. Proč? Protože pak nejspíš budete muset jít a nějakou tu změnu udělat.”

Když dnes začnete na nějaké malé změně ve svém životě, do několika týdnů už to bude větší změna. Když začnete třeba dnes trošku šetřit, pak maličko víc, pak začnete trochu víc pracovat, trochu víc vydělávat, tak do roka dvou na tom budete finančně daleko, daleko lépe. Stejně tak malá změna v jídle, ve sportu, ve vašem oblékání bude iniciovat další velkou změnu.

Když něco chcete, tak můžete. S touto myšlenkou přišel Dan Přibáň a vřele doporučuji jeho prezentaci na TEDx. Jo, je to ten blázen co jezdí po světě s trabanty. 

A kdy je ten nejlepší čas začít? Ne včera, ale dnes.

Ne včera, ne zítra, ale dnes

Velká část našeho smutku pochází z toho, že přemýšlíme nad minulostí a dalekou budoucností. 

Co jsem včera udělal špatně? Co zítra mohu udělat lépe?

Ano, jsou to zajímavé otázky, ale jedinou změnu, kterou můžete udělat, je změna dnes. Dnes jít běhat, dnes jíst zdravě, dnes cvičit, dnes číst knížku, dnes se učit němčinu, dnes dělat to, co chcete dělat zítra.

Nemá cenu ani smutnit nad tím, co není fixní a můžete změnit. Pokud se vám nelíbí (doplňte) a můžete to změnit, proč smutníte? Teď je nejlepší čas to změnit. Na co se vyplatí myslet je přítomnost a blížší budoucnost. Historie je za námi, daleká budoucnost je nejistá. 

Co tedy uděláte dnes?

// Za tento tip vděčím Honzovi, který mi ho dal při posledním setkání. Díky!

Workshop Šťavnaté slajdy - video

Zajímá vás, jak probíhají workshopy, které pořádáme?

Mrkněte na sestřih z workshopu Šťavnaté slajdy, který jsme pořádali 29. 11. 2014 v coworkingovém centru Pracovna v Praze. Díky za sdílení!

Update: Kompletní video z akce je venku! Video nabité všemi tipy, které na workshopu zazněly a rozhovory s účastníky k tomu si prohlédněte na Youtube níže.

Finding the one vs. being the one

I have to admit, this is my favorite difference in work attitude you can find everywhere. Basically, there are two kinds of people - those who are constantly looking for someone to do do the work, and those, who do the work.

The first type ("Who can do this?" type) is the always busy one. She is constantly busy, always on the phone, email and her calendar is filled with appointments, meetings and reviews. She has mastered the skill of delegation. Not because there is a better work for her to do, but because looking for others who do the work is her job.

When alight bulb burns out, she finds the handyman. When a program needs to be fixed, she calls the programmer. When a printer is out of paper, she emails the office manager.

The second type, the doer ("I can do it." type) is also busy. He is busy with his own work and when he finds something that must be done, he is willing to do it no matter what needs to be done. Secretary is not present - he will make a cup of coffee for a customer (he might not do it often, but when it's important, no problem with that). When a program needs to be fixed, he tries to fix it.  When a printer is out of paper, he handles it,. 

The first one is the master of ultimate delegation doing nothing really, the second one is the doer. 

My advice is - unless you are the CEO, be the doer. Do the work and get better. Repeat.

When will be the right time?

Sometimes we just wait for assurance. A few thoughts on when we think it will be the right time:

• When they say you can't fail.
• When you wait until she says you can kiss her.
• When they say that you business plan is viable.
• When he says that you can do something crazy together.
• When they say everything will be ok.
• When you are experienced, well educated and you have natural talent too.
• When all your things are organized.
• When she says you will be amazing and you will make it.
• When they say it sure, guaranteed and tested.

So much time wasted waiting for the perfect time. Leap of faith is leap of faith, not leap of assurance, guarantee and no one is really sure if everything will be ok.

No, everything is not going to be ok. You will fail. You will make mistakes. But you will learn, grow and make better mistakes and then better results.

Tomorrow (usually) means never. So when will be the right time? The time is now, no guarantee.

Push yourself (or let others push you)

Recently several people helped me to come out of my comfort zone (thank you Kara, Míša, Petr, Jakub and Jan). It's easy to read articles about "going out of the comfort zone", however it's also easy to do nothing about it. 

Push yourself, or let others push you.

Meeting a new person or spending time with somebody from a totally different culture can help you open your eyes and enter a new world. You can visit new places you have never ever visited before or would never visit before (like me being to a gym yesterday). But here comes a choice.

You can either spend time with this new person and live the way you used to live or you can say "show me your world, your friends, the way you live". If you make the second choice, you learn, you explore and your view really widens. The choice is yours. 

Will you push yourself or let others push you? 

// After realizing it would be great if also my friends from abroad could understand articles here I wrote this article in English, hope there will be more to come in future.

Co byste dělali, kdyby řekli "Ano"?

Několik otázek na zamyšlení:

• Co byste dělali, kdyby vás pozvali na TEDxPrague jako řečníka?
• Na jakém projektu byste začali pracovat, kdybyste sehnali investory?
• Jaké knížky byste začali číst, kdybyste se dostali na vysokou?
• Kdybyste měli sepsat co jste se zatím naučili v práci, o čem byste psali?
• Kdybyste mohli na vaší práci něco změnit a mohli byste, co by to bylo?
• Pokud by bylo možné vás povýšit, jak byste změnili svůj přístup k práci?

Na všech těchto věcech můžete pracovat už teď.

Často zbytečně čekáme na někoho, aby řekl "ano". Že všechno bude ok, že nemusíme mít strach, že můžeme pokračovat. Hledáme někoho, kdo vezme případný neúspěch na sebe.

Ne, všechno nebude ok. A ano - pokud máte internet a počítač, můžete změnit sebe i svět okolo vás. A ne, nepotřebujete k tomu něčí souhlas. Můžete jít a změnit to, co se vám nelíbí na světě, můžete jít a změnit to, co se vám nelíbí na vás samotných. A když se změníte, svět se změní také.

Co byste tedy dělali, kdyby řekli "Ano"? Jděte a udělejte to raději hned. Protože "později" většinou znamená "nikdy".