Mimořádně vás práce baví, nebo děláte mimořádnou práci?

Je rozdíl v tom, když vás práce mimořádně baví a když děláte mimořádnou práci. První může podmiňovat druhé, ale nikdy první nezaměňujte za druhé. 

Žijeme v době, kde můžeme pracovat 8, 9 hodin denně pět dní v týdnu. Nemusíte pracovat 12 hodin denně šest dní v týdnu jako dříve bylo naprosto normální. Tím pádem padá vaše výmluva, že máte málo času. Blbost. Máte nejvíce volného času co jste kdy mohli mít. Neděle byla tradičně jediným dnem, kdy se nepracovalo. Nemá cenu tedy fňukovat, že pracujete moc a máte málo času.

Druhá věc je práce a vášeň. Jasně, je skvělé když vás práce baví. Podle mého ale má vaše práce být hlavně mimořádná a je skvělé, pokud vás i mimořádně baví. Ta zábava je ale sekundární. Zábava je pro vaše zákazníky naprosto vedlejší. Nikoho nezajímá, jestli kuchař zažívá mohutné záchvaty štěstí při kuchtění skvělé svíčkové. Hlavně že hostům chutná. Už hosty nezajímá, jestli se i u toho sluníčkově usmívá.

Dívejte se na svou práci z pohledu vašich zákazníků. Máte pocit, že nemáte zákazníky? Máte pak šéfa a ten je vašim zákazníkem. Dělejte svou práci mimořádně dobře. Pokud vás i mimořádně baví tak je to příjemné plus. 

Jak se ztratit v metru (a ve vašem projektu)

Všechny vaše ukazatele mohou být správné. Vaše firma může vydělávat, můžete plnit cíle, může být na správně cestě. Pokud ale nehlídáte to kde jste s tím co je venku, může být vše úplně jinak, než si myslíte.

Jel jsem dnes metrem a stalo se to, co dokáže pár cestujících dobře zmást. Vůz metra hlásil a ukazoval na informačních tabulích názvy zastávek vždy o jednu napřed. Na každé zastávce tak vždy vystoupilo pár lidí, kteří se rozhlédli, uvědomili si že jsou špatně a zase zalezli zpět. Daná situace se opakovala na každé zastávce. Zastávka Muzeum. Jdu ven. Sakra, to ale není Muzeum. Něco je špatně, jdu zpět. 

A na každé zastávce vedl tenhle interní rozhovor jiný cestující, když zjistil, že musí zpět do metra. 

V čem byl problém? Málokdo z těch co vystoupili špatně sledoval situaci okolo. Díval se tam, kam byl zvyklý. Řídil se podle toho, co vždycky - podle hlášení, podle jeho vlastních ukazatelů. Nikdy se nespletli ale ti, kteří vystupovali podle toho, co viděli za zastávku.

Když potřebujete znát jak se daří vašemu podnikání, vašemu projektu - vždy ho kontrolujte ne pouze podle vašich kritérií, podle toho kam se vy díváte, ale podle toho jak ho vnímají vaši zákazníci. Jak váš projekt vnímají ti, kterých se týká. Potřebujete lidi, kteří mají oči otevřené. 

Můžete na každé zastávce špatně vystoupit a zase se vrátit zpět. Zůstat nastavený v autopilotu. Anebo se můžete dívat po tom, kde doopravdy jste. A hlídat si jestli jste tam, kde chcete být. Lepší mít oči otevřené, než oči přilepené na tabuli (KPI, tržbách, nákladech). 

Tvrdě makat a nic z toho nemít

Občas se vám stane, že budete tvrdě makat, roky makat a budete si myslet, že to úsilí se musí zákonitě zúročit. Nemusí.

Zapomeňte na motivační knížky, dobré rady a inspirativní příběhy self-made manů. Pokud pracujete na špatném nápadu, se špatnými předpoklady - dopadne to špatně ať do toho dáte úsilí kolik chcete. Nějak se kolem nás hromadí knížky, které přicházejí s jednoduchou myšlenkou. Dělejte něco opravdu šíleně dobře, neskutečně dobře a svět za vámi přijde.

Dejte do toho roky dřiny a odříkání, dejte do toho 10 000 a svět za vámi přijde. Talent krát vaše úsilí krát nadšení a zákazníci se pohrnou. Pravda je ale taková, že se nikdo nikam hrnout nemusí. Stačí pracovat na špatném nápadu, věřit něčemu, co nikdo jiný nedokázal (a z dobrých důvodů).

Občas se hodí věřit neskutečným příběhům. Bratři Wrightovi postaví první letadlo navzdory nedostatku kapitálu, naprosto neskutečnému, šílenému, ba nemožnému (!) projektovému plánu. A uspějí. Tyhle výjimky hrozně táhnou. Problém je v tom, že na světe je daleko více lidí, kteří začali jako průměrní zaměstnanci, dali do toho vše - a ejhle, skončili jako průměrní zaměstnanci. Nebo opravdu šikovní podnikatelé potopili svůj projekt hned po spuštění.

Vaše úsilí se nemusí vůbec otočit do výsledků. Pokud ale budete od začátku poskytovat jasnou výhodu pro zákazníky s jasnou konkurenční výhodou, dá se uspět.

Dělejte něco sakra dobře, dejte do toho úsilí - ale hlavně dělejte něco, co lidé chtějí.

Jako obvykle vs jak nejlépe umíte

Čtyři roky chodím do školy, kde není jedna rozumná restaurace. Určitě by se tam uživila, protože tam studentů není málo.

Problém je v tom, že všichni dělají svou práci jako obvykle. 

Když vidíte svou práci jako něco obvyklého ("jasně, čtyři guláše a jeden řízek z kaší "), těžko se zlepšujete. Autopilot vám sice ulehčuje život, protože na všechno nemusíte myslet, jako je dobrý jen pokud děláte vše dobře.

Zeptejte se pár lidí, jak na tom jste, jak je spokojený s vaší prací a výsledky. (pokud by se jednou, alespoň jednou někdo z restaurací u nás ve škole zeptal jaké mají jídlo byl by to určitě první velký krok ke změně) Pokud je vše ok - super, pokračujte.

Pokud ne, naučte se dělat vaši práci lépe. Kuchař, který nevidí jen řadu jídel, ale vidí řadu příležitostí potěšit hosta, udělat skvělé jídlo, které pozdvihne jeho restauraci má daleko větší šanci na úspěch než ten, co vidí svou práci pořád stejně. Lidé chtějí nové věci, chtějí zkoušet, chtějí čím dál lepší služby.

Zkusíte něco nového, nebo to bude "jako obvykle"? A pokud jste už zkusili něco nového, jak to dopadlo?

Proč ne

Ptát se proč by váš plán nemusel vyjít se hodí, protože tak najdete jeho slabá místa. 

Je dobré znát důvody, proč váš plán nejspíše vyjde. Proč to dopadne dobře. Motivuje to a žene vás to dopředu. Kdo by chtěl roky dřít na stavbě lodi, která se nejspíše potopí. 

Občas se hodí ale přemýšlet, co nemusí vyjít. 

Jeli jsme s přítelkyní na Lipno a protože už byla zima, vezli jsme v autě mimo jiné i spacáky, teplé deky a horký čaj. Pokud by se auto porouchalo, bez teplého oblečení bychom zmrzli, než by přijel někdo na pomoc. Je dobré se zařídit na nejpravděpodobnější možnosti neúspěchu a ptát se - co je tady špatně, co se může pokazit a to s velkou pravděpodobností? 

Důvody proč to vyjde vás ženou dopředu. Scénáře na téma co se může pokazit vám pomohou nevypadnout ze závodu, když jen píchnete kolo.

Proč ano, proč ne

Můžete najít tisíc důvodů, proč ne. Proč by váš projekt neměl vyjít, proč nestudovat po nocích místo televize, proč vaše nadšení pro klasickou hudbu je možná úplná hloupost.

A tak hledáte akceptaci.

Hledáte někoho, kdo vám dá jistotu. Kdo vám řekne, že to dopadne dobře, že to vyjde. Podívejte se na jeden díl seriálu Den D a uvidíte ten vzor znovu a znovu. Parta šikovných lidí pracuje na něčem zajímavém, ale netuší, jestli je to to pravé. Jestli to vyjde a bude z toho úspěch a sláva, rozhovor pro Ekonom a článek na iHned. A tak jim ve Dnu D nejde ani tak o investici pár stovek tisíc l. Jde jim o to slyšet, že to má cenu.

Nikdo neví, jestli z vašeho projektu bude článek na iHned nebo rozhovor pro Ekonom. Vím ale jedno jistě - když najdete několik dobrých důvodů proč ano, proč by vaše úsilí mělo mít smysl, tak přestanete hledat akceptaci a jistotu a někoho, kdo vám řekne "Jdi".

Hledejte důvody proč by to mělo vyjít. Strach budete mít stále, ale dáte do toho vše. A nejspíše to tak vyjde.

Jednoduchá taktika jak bojovat proti tomu, jak věci vždycky byly

Každý den kolem nás je tolik věcí, které potřebují zlepšit. Každý den když stojím někde ve frontě si říkám, jak by někdo mohl udělat, aby tam nikdo frontu stát nemusel. Při každé nudné přednášce si říkám, jak jde udělat zábavná, zajímavá přednáška. 

Co si říkáte vy, když něco nefunguje?

Snažíte se změnit věci, které se tak vždycky dělaly, které tak vždycky byly? Někdy je snazší to udělat. Sklonit hlavu, přidat se do davu a říct - dobře, udělám to (ale vím, že je s tím něco špatně). Co s tím udělat?

Taktika:

Identifikujte co je špatně. Zítra (dneska?) se dívejte okolo sebe a přemýšlejte, co je špatně. Co by v práci šlo dělat jinak? Co by ve vašem osobním životě šlo dělat jinak? 

Vyberte si to, co vás nejvíc pálí. Některé věci vás pálí více, některé méně. Vyberte si to, co se vás opravdu týká a hlavně - co s vámi rezonuje, co vás štve. 

Pusťte se do práce. Ve skutečnosti by tomu mohl předcházet ještě jeden krok a to brainstorming, ale bojím se, že tam by vaše snaha mohla skončit. Proto se pusťte do práce rovnou. 

A nebo něco opravdu jednoduchého - když uvidíte někoho s těžkou taškou, jděte mu zítra pomoct. Vyměňte zítra prasklou žárovku v kanceláře, namažte vrzající dveře, ukliďte si na stole.

Malá iniciativa každý den vzroste ve velkou iniciativou ve velkých projektech. Začněte teď, začněte s malými věcmi, postupně zvětšujte váš záběr.

Čekání na rozhodnutí

Pokud si nejste jisti, můžete čekat, až za vás rozhodne někdo jiný. Nerozhodnete se, nemáte co zkazit. Někdo jiný to může udělat za vás, šance zase odejde a váš strach uvnitř utichne. Řeknete si - teď už se nemusím rozhodnout.

Nebo se můžete rozhodnout i když si nejste jisti. Jasně, nemusí to vyjít. Nemáte třeba ani plán co dělat, pokud to vyjde. Jdete to ale zkusit a rozhodujete se sami za sebe. Rozhodujete se často a zkoušíte tak nové věci. A víte, že to nemusí vyjít. 

Můžete chodit stále do stejných restaurací, které jsou dobré. Nezkoušet žádné nové, protože se můžete často spálit. Často se spálit ale zkoušet - nebyl to právě ten způsob, jak jste našli restaurace, které máte teď opravdu rádi?

Zkoušejte, rozhodujete se rychle a často. Nemusí to vždy vyjít, ale nečekejte. Je vždy lepší se rozhodnout. 

10 způsobů, jak přemýšlet jako designér

Je těžké být dobrý designér, je ale poměrně snadné se stát v designu lepším a navrhovat tak lepší slidy než kdy dříve. V prezentaci níže vám ukážu 10 způsobů, jak přemýšlet jako designér. A vaše prezentace bude úspěšnější.

Nedoufejte v pevnou vůli zítra (a mějte tak silnější vůli na to co chcete)

Jedna z věcí, která nás formuje, která tě formuje, je vůle. Když ráno vstanete a říkáte si - tak, a dneska už začnu cvičit, začnu jíst zdravě, začnu pracovat na svém novém businessu - tak váš úspěch stojí na síle vaší vůle. Chtěli bychom být produktivnější, efektivnější, kreativnější - ale přitom se dost často vlastně změna nepodaří tak, jak bychom chtěli. 

Co s tím dělat? Jsme opravdu odkázání na to trávit náš život odpovídáním emailů, řešením urgentního místo důležitého?

Nemyslete si, že tohle byla jen výjimka a potom už dobře začnete. Největší chybou co můžete udělat je překročit váš závazek (dát si jednu pivo když jste se rozhodli nepít, koupit si zbytečnost když jste si řekli že už nebudete utrácet, ....) a říct si, že tohle byla výjimka a zítra začnu znovu a lépe. Nespoléhejte na to, že zítra budete někým lepším.

Řekněte si - když tohle poruším, velmi pravděpodobně to budu porušovat dále. Budu to porušovat další roky, jako většina lidí. A skončím s deseti kily navíc, skončím bez peněz na účtu, skončím na smrtelné posteli bez nového podnikání, které jsem myslel, že rozjedu.

Připomeňte si, že porušení pravidla znamená, že ho budete porušovat dále. A dále, a dále. Pak budete mít daleko větší motivaci zůstat při vašich cílech a zvycích, které chcete vybudovat.