Problém správného projektu na rozdíl od mála času

Pokud máte pocit, že byste potřebovali den co má 48 hodin nekupujte si knížku o time managementu. Možná nebude problém v času, ale problém v tom, jaké projekty si vybíráte. 

Pokud stále nestíháte a snažíte se vecpat do jednoho dne ještě něco víc, je podle mě potřeba se zamyslet. Podívat se na vše co děláte (vaše povinnosti, práci, koníčky) a říct si, jaké výsledky jednotlivé aktivity podle vás mají. A jaký si myslíte, že mají potenciál do budoucna. Má to potenciál se ještě výrazně zlepšit? Pokud ne, možná je čas s tím seknout. 

Když máte pocit, že nestíháte, zastavte se. Často je to podle mě spíš nedostatek odvahy. Vybrat si jeden opravdu důležitý projekt a tomu se věnovat. Pokud obdivujete někoho kdo uspěl, neuspěl podle mě jen tím, že do toho dával více hodin jak vy. Pracoval na něčem, co mělo obrovský potenciál.

Sekněte s tím, co se nejspíše moc nezlepší. Vyberte si nový projekt co potenciál má a mělo by to fungovat daleko lépe. Můžete dát 20 000 hodin do tréningu točení jo jo, ale nejspíše se daleko nedostanete. Možná je čas začít hrát jinou hru, pokud se vám nedaří vyhrát na současném poli.

Co za to - jak (ne)dělat laskavosti a kdy očekávat odměnu

Panuje obecné nedorozumění jak se člověk dostane od vaření kafe dejme tomu k řediteli divize.

Možná máte pocit, že vám vaření kafe není dost dobré. Že se začnete doopravdy snažit a makat, až budete brát spoustu peněz, budete na skvělé pozici a budete mít nejlépe private jet a vlastní asistentku a řidiče.

Máte tenhle pocit? Odpovězte, počkám.

Pokud máte, skvělé. Píšu pro vás. Pokud ne, nevadí, pokračujte dále. 

Čím dál více lidí mi říká podobnou větu - budu ochotný, usměvavý a pracovitý až za to budu nadmíru hodnocen. Je mi líto, zdá se, že jste nepochopili o co tu jde. Jde o to, že většina lidí se nenarodí se stříbrnou lžící. Spíš naopak, většina lidí žije s méně jak pěti dolary na den. 

Což znamená, že sakra dobře se máte už teď. A že tedy není důvod neočekávat od vás dobrý přístup.

Někdy si říkáte, že byste třeba udělali nějakou laskavost. Podrželi dveře cizímu člověku, pomohli paní s těžkou taškou, nabídli jízdu taxi zdarma, když máte v něm jež 3 další místa, rozdělili se s někým o svačinu, nabídli pomocnou ruku, někoho jen tak pochválili. Měli jste třeba tenhle dobrý nápad. A pak jste si řekli - kašlu na to, stejně toho člověka neznám (jinými slovy: nic z toho mít nebudu).

Síla laskavosti je v tom, když je děláme aniž bychom za to něco čekali. A dělat spoustu laskavostí. Ať už je to sdílení know-how zdarma na vašem blogu, pomoci cizímu člověku nebo jen někomu zlepšit den. A ona ta odměnu přijde, jen jí nečekejte hned.

Laskavosti se vám vždy vrátí, možná ne hned, ale čím více jich budete dělat, tím více se o vás bude mluvit. Budete budovat váš public image, budete růst nejspíše i jakou autorita na váš obor.

A pak nebudete mít problém vařit kávu zákazníkovi i jako CEO, když bude mít sekretářka zrovna jinou práci.

Pozn. Tenhle blog píši po cestě se Student Agency, kdy stewardka na palubě dělala svou práci lépe jako většina stewardek leteckých společností. Usmívala se, byla ochotná a milá na všechny cestující. Byli jsme rádi, že si neřekla - "co bych se namáhala za ty prachy". Podle mého ví dobře, že námaha se vrátí v dobrém. A když se jí nevrátí se SA, vezme si skvělý přístup někam jinam s sebou kde ho odmění.

Zoufalé slajdy: Ty nejhorší chyby, které můžete při prezentaci udělat a jak se jim vyhnout

Skoro čtyři roky chodím na vysokou a většina prezentací s powerpointovými slajdy za nic nestojí. Mimo školu to není o nic lepší. Proč většina prezentací je spíše nástrojem ďábla a co s tím můžeme dělat?

Následuje můj osobní seznam těch největších chyb, které můžete v prezentaci či její přípravě udělat:

1. Vaše prezentace nestojí za nic, protože vaším prvním krokem v její přípravě je nastartování PowerPointu. Když chcete slajdy fakt "vymazlit", tak hledáte lepší nástroj. Prezíčko třeba? Nějaká ta solidní závorka na úvod a do ní hodit spoustu textu, kterou vyšperkujete efektem horského kola, že i lidé v posledních řadách se budou křečovitě držet lavic? Případně k tomu chcete přihodit 3-D efekt, aby to vašim informacím přidalo na parádě? Opravdu začneme rozdávat 3-D brýle při prezentacích? Pokud chcete udělat solidní prezentaci, začněte od brainstormingu, pak si načrtněte všechny slajdy i se strukturou na papír a PowerPoint nechte nakonec. Počítač nejlépe funguje jako kolo pro naši mysl, jak řekl Steve Jobs. Na Prezi zapomeňte, pokud nejste ve fan clubu hranatých závorek (za 4 roky jsem neviděl jedinou dobrou Prezi).
2. Omlouváte se dopředu, že jste neměli čas na přípravu/omlouváte se za to, že slajdy nejdou přečíst. Pokud na vaší prezentaci sedí třicet lidí hodinu, dohromady to dělá 30 hodin času. Pokud jsou náklady obětované příležitosti každého z přítomných 150 Kč / hodinu, dohromady prezentace stojí 4500 Kč. Věnujte vašim slajdům i prezentaci mimořádnou pozornost, protože je to jedinečná šance, kdy můžete spoustě lidem předat zajímavé (vaše) myšlenky. Pokud se chcete na začátku omluvit, raději vůbec neprezentujte, mějte respekt k publiku. Prezentace je drahá záležitost.
3. Vaše slajdy jsou plné textu. Žijeme stále ještě v roce 1989, že musíte používat clip arty, obrázky v nízké kvalitě a střídat barvy a fonty na každém slajdu? Mějte prosím trochu citu pro design, přečtěte si nějakou knížku a dejte grafiku vašich slajdů dopořádku, protože  the medium is the message. 
4. Na začátku vaší prezentace nedáte posluchačům dobrý důvod, proč vás má poslouchat. Asi jste se nezamysleli nad tím, proč je vlastně důležité vaše téma a to, o čem chcete mluvit. Pokud to nedokážete říct, proč by vás pak měl někdo poslouchat? Poslouchání prezentace je psychicky náročná činnost a posluchačům byste tak měli dát důvod k tomu vydržet poslouchat.
5. Vaše prezentace je neosobní, nenavazujete s publikem kontakt, jste sterilní. Vaše prezentace je způsob, jak se mimo jiné spojit s publikem. Jak s nimi navázat kontakt, začít s nimi rozhovor. Snažte se být intimní. Mluvte o vlastních zkušenostech a vyprávějte vlastní příběhy. Použijte fotky, které jste sami nafotili. To vše pomůže přiblížit vaši prezentaci posluchačům.
6. Nutíte nás sedět, být zticha a poslouchat. V práci většinu času trávíte spoluprací, aktivitou, mluvením a spoluprací. Popřemýšlejte, jak tohle všechno zapojit do vaší prezentace. Jakou aktivitu můžete dát posluchačům? Jak je můžete zapojit kromě otázek a odpovědí na konci prezentace ze slušnosti?
7. Máte pocit, že by posluchači měli vydržet váš nudný přednes. Ne nemusí, nikdo dnes nechce ztrácet čas. Pokud jste nudní, nečekejte že vás lidé budou poslouchat a nesnažte se to vynutit. Místo toho se naučte mluvit zajímavě (viz další bod).
8. Nevyzařuje z vás nadšení. Pokud nejste nadšeni vašim tématem, jak to můžete vyžadovat od vašeho publika a chtít, ať vás někdo půl hodiny pasivně poslouchá? Dejte do toho více nadšení, mluvte od srdce a opravdu se do tématu položce. Pokud se při prezentaci ani trochu nezapotíte, možná nejste dostatečně nadšení. (nebo máte dobrý antiperspirant).
9. Vaše slajdy jsou "so 1990's". Pokud vaše slajdy vypadají jako některé slajdy níže, je potřeba na opravdový restart. Navštivte stránky ted.com, presentationzen.com a začnete se učit. 
10. Prezentujete přes čas, přetaháváte přes přestávku. Málo jste trénovali a nemáte tak respekt k posluchačům, více je totiž méně. Dobře prezentaci natrénujte a raději si nechte na konci několik minut rezervu. Každý ocení skončit trochu dříve, než o dost později. A vy se tak budete soustředit na ty opravdu důležité body a vynecháte tak nedůležitý balast.

Zkuste dát do Google "filetype:ppt prezentace" a najdete v prvních výsledcích tyto prezentace (ukázky). Vidím, že právě vy máte obrovskou šanci v prezentaci vyniknout, jde o pole neorané. 

Pokud se vám líbil tenhle článek, sdílejte ho prosím. Pomůžete tak změnit způsob prezentování v ČR k trochu lepšímu.

Neotřelé výsledky Google na "umění prezentace". Nezapomeňte na desatero:

Jak dlouho byste četli "Lisabonský proces?". 

Zachraňme nejdříve sebe:

Základní hodnoty, které vyznáváme: "náušnice v uchu", "fotbalový gaučink":

Závěrečný slajd z přednášky managementu aneb lopatkou a tvrdou prací k CEO.

Aktualizace 27. 11. 2016: Tento článek se stal nejčtenějším článkem na blogu a rozhodl jsem se ho tedy doplnit o bonusové video, které si rozhodně nenechte ujít!

Motejlek efekt

Když se podíváte na server provozovaný Miroslavem Motejlkem motejlek.com, možná vás zaujme jeho cenová politika. Celoroční předplatné stojí 14 000 Kč plus DPH, licence pro firmu pro přístup z 1-9 počítačů 50 000 Kč. 

Zatímco vydavatelství Economia skončilo v roce 2012 ve ztrátě 54 milionů korun a Respekt Publishing vydávající časopis Respekt je prodělečný již od roku 2001 (doposud neměl výdělečný rok), server Motejlek prosperuje a zvažuje odkup Economie. 

Někde jsme na cestě za dalšími čtenáři, dalšími zákazníky a dalšími followery zapomněli, že existuje jiná cesta. Můžete prodávat služby stovkám tisíc za několik set korun (nebo desítek korun), nebo prodávat několika málo zákazníkům za stovky tisíc. Druhá strategie bývá často jednodušší, protože je těžké být levnější než Tesco/McDonald's/Makro/dosaďte váš diskont. A cesta za nižší  cenou nebývá nikterak radostná.

Je nízká cena jediná co zajímá vaše zákazníky? Čím se kromě ceny můžete odlišit?

Cílem prezentace není jen předat informace

Cílem prezentace není jen předat informace. Pokud konstatování faktů bude vaším jediným cílem, zrušte prezentaci kompletně a pošlete mi raději vše v PDFku emailem. Ušetříte všem spoustu času.

Proč není cílem prezentace jen předání faktů? Kdyby tomu tak bylo, nedávalo by to vůbec smysl. Člověk dokáže daleko rychleji číst, než poslouchat. Pokud byste prezentaci nečetli slovo od slova, měli byste problém také mluvit naprosto přesně. 

Jenže v prezentaci nikdy nejde o exaktní přesnost, nejde o to říci vše a všechny informovat. Pokud pravidelně svoláváte porady jenom pro to, aby někdo něco věděl, tak jim každý týden pošlete email. Nebo si je sezvěte na chodbu (varianta B je zasedačka bez židlí), kde každý řekne za 2 minuty rychlý report a jde se dál. 

Cílem prezentace je něco změnit. Skoro vždy. Změnit myšlení lidí, změnit to jak se rozhodují, říct svůj názor na nějakou oblast, který by měl zaujmout. Prezentace má blíže show. Pokud máte pocit, že jde jen o informace, vzpomeňte si na některé prázdné posluchárny na vysoké škole. Studenti si rychle spočítají, že se nevyplatí někam jet, tam sedět hodinu a půl a jet zase zpět kvůli něčemu, co si přečtou ve skriptech.

V prezentaci prodáváte svůj názor, svoje nápady a svůj postoj k dané problematice. Prodáváte řešení, někdy musíte prodat i problém. 

Vyprávějte příběhy, vyvolávejte emoce, přesvědčujte. Informace jsou dnes prakticky zadarmo, ty samotné vám stačit nebudou.

Potřebujeme více nerozumných lidí

Zdravit nahlas lidi na recepci každý den - každé ráno a každé odpoledne (večer?) nedává spoustě lidem smysl. Nevidí smysl v tom zdravit někoho, kdo se na ně třeba ani nedívá, s kým se vidí každý den. Je to přece někdo úplně cizí, není to ani kolega ani zákazník.

Proč vyměnit žárovku ve vaší kanceláři, když je to práce někoho jiného. Je přeci někdo jiný, kdo má v popisu práce chodit a měnit žárovky. Je někdo jiný, kdo má doplňovat vodu v kávovaru a proč dávat nádobí do myčky, když ho někdo (uklízečka?) stejně nakonec do myčky dá?

Nedává vám možná smysl občas překvapit vaše kolegy v práci. Po obědě jim vzít dort z cukrárny, nebo se jen optat jak se jim daří. A co teprve se jich zeptat, jak jsou spokojeni s vaší spoluprací?

Jak často řešíte s vaším šéfem, zaměstnanci, kolegy jak jsou s vámi spokojeni? Jak často měníte (vylepšujete) to, jak pracujete, jak odpovídáte na email, jak jste připraveni na schůzky? Můj tip je, že o tom moc nemluvíte. Hodně lidem to nedává smysl ptát se šéfa a žádat o hodnocení.

Slyším váš hlas. Vždyť je to přeci jeho práce, ne vaše!

Ještě že máme okolo sebe nerozumné lidi. I vy můžete být nerozumný/á a začít dělat některou z věcí, které nemají okamžitý efekt, ale začnou se velmi rychle nasčítávat. A najednou začnete budovat vaši iniciativu. Lidé si vás začnou vážit, budete brát odpovědnost za to, co děláte. 

Je skvělé mít okolo sebe lidi, kteří jednoduše dělají práci kterou je potřeba dělat, práci která je důležitá a může někomu opravdu pomoci. 

Přišel váš čas na to být nerozumný? Myslím, že ano. Myslím, že je v dnešní době to je vaše práce.

Deset minut denně - o tom co děláme pravidelně a jak nás to ovlivňuje

"Den má 86 400 sekund." - Motto Tomáše Bati

Říkal jsem si, že deset minut na Facebooku za den není moc. To přeci ze mně nedělá závisláka, není to moc. K tomu průměrně tak osm minut na Twitteru, cca tři minuty na LinkedIn.  Celkem 21 minut denně neproduktivní práce. 

Není to moc dokud jsem to nezačal vidět ve větších číslech.

Jsou to skoro tři hodiny týdně. To už jsem mohl přečíst skoro 100 stran nějaké dobré knížky. Za měsíc? Více jak deset hodin. Za rok skoro 128 hodin vyhozených oknem. Okamžitě jsem si dal odvikačku na týden bez všech tří.

Každá sekunda se opravdu počítá. Každou sekundu se totiž můžete učit něco nového, číst něco užitečného, pracovat na něčem zajímavém.

Kterých 10 minut z každého dne můžete změnit na daleko produktivnější? Najděte 10 zbytečných minut denně, vyberte si co místo toho budete dělat a jeden měsíc se na to soustřeďte. 

Každý malý krok správným směrem se počítá. 

* (Příkladem může být tenhle blog, který má již několik stovek příspěvků. Za jeden týden, týden ani měsíc bych je nenapsal. Stačilo ale psát patnáct minut denně.)

Důležitá rozhodnutí dělejte brzy

Hodně lidí dělá podle mně tu chybu, že se spoléhá na vůli. Že ráno vstanou, sbalí si věci, nasadí boty a půjdou běhat. Přitom je daleko jednodušší jít běhat, když už máte vše připraveno. 

Podobný princip se dá použít pro spoustu věcí. Pokud chcete jít dříve spát, rozhodněte se dříve v kolik byste chtěli jít, dejte si to do kalendáře i s upozorněním. Jak zazní upozornění, tak zavřete notebook a jděte spát. Pokud chcete méně/jinak jíst, napište si co byste druhý den chtěli jíst, kdy tak budete jíst a kde to jídlo seženete. Není nic horšího než mít hlad a v tašce Snickersku. Pokud tam ale budete už mít připravené něco zdravého, snadněji se vám bude lepší strava držet.

Jak můžete zlepšit své finance, kariéru a zdraví tímhle jednoduchým trikem? Které rozhodnutí můžete udělat ještě dříve, než byste museli?

Jak můžete z Q&A snadno udělat nejlepší část vaší prezentace

Otázky a odpovědi (Q&A) na konci vaší prezentace nebo workshopu mohou být poměrně snadno nejužitečnější částí celé akce. Nejde tak ani o to, že každý se může na cokoliv zeptat. Nejde tak ani o to, že se skoro vždy bude někdo ptát na záludné otázky, na divné otázky, na otázky na které neznáte odpověď, na otázky které vás nenapadlo že by se někdo mohl zeptat.

Jde o to, že díky Q&A můžete vytvořit  s lidmi v publiku vztah. Můžete začít komunikovat na osobní úrovni a reagovat na základní lidskou potřebu. Druhou věcí je to, že se tak budete stávat opravdu dobrým řečníkem. Naučí vás to improvizovat, rychle reagovat na otázky a rychle řešit narušitele vaší akce.

Tady je seznam (bez jakéhokoliv pořadí) mých osobních tipů, které vám mohou (ale nemusí!) pomoci dobře vést Q&A:

1. Zamyslete se nad tím, s čím lidé nejspíše nebudou souhlasit. V Čechách jsou oblíbené dotazy stylu "A teď vám položím otázku, na které vám dokážu,  že nemáte pravdu". Lidé rádi hledají důvody proč něco nejde.
2. To, že někdo hledá důvody, proč něco nejde neznamená to, že nefunguje to o čem jste mluvili.
3. Připravte se na typické účastníky diskuze - "zvídavec", "tohle nebude nikdy fungovat", "to jsem tedy zvědavá", "zajímá mě více", "dáte mi další tipy", "potřebuji to rozvést", "dejte mi více příkladů", "vysvětlíte mi to znovu", "jak to používáte v praxi", "zajímá mě jen vaše praxe, jakou máte?", "zajímá mě teorie, o kterou se opíráte".
4. V rámci Q&A můžete rozdávat různé dárky. Ať už knížky, čokoládové bonbony nebo jen poděkovat za každý dotaz. Potěší to.
5. Je dobrou praxí dotaz zopakovat, aby ho publikum slyšelo.
6. Připravte se na otázky, na které nebudete znát odpověď. (Nejde to, takže se prostě jen smiřte s tím, že to nastane).
7. Dělejte delší Q&A a snažte se mluvit co nejotevřeněji a neupřímněji.
8. Pokud někoho zajímá nějaké téma a chce se o něm rozpovídat, je dobré se zeptat publika pro kolik lidí je to aktuální. Pokud pro většinu, jděte do toho. Pokud pro nikoho kromě toho, kdo položil dotaz, vezměte to rychle.
9. Děkujte za dotaz z publika, chce to odvahu se zeptat.
10. Pokud nevíte na něco odpověď, vyžádejte si vizitku, na vizitku si napište dotaz a pošlete pak osobní email s odpovědí. Docela silná technika. 

I leták může vyvolávat úsměvy - o lidech, kteří mění náš život

Čas od času mi někdo napíše v komentářích, že jedině velmi dobře placení dobře motivovaní lidé mohou dělat svou práci opravdu zodpovědně, s nadšením a dělat pro zákazníka vždy něco extra.

A přitom skoro každý den potkávám lidi, kteří jsou na těch nejnižších pozicích a přitom dokáží dělat fantastickou práci a které lidé mluví, která lidi těší.

Taxíkář, který vás nejen přepraví z místa A do místa B, ale doporučí vám skvělou restauraci v okolí, věnuje vám deštník když prší a pomůže vám s taškou do kufru, otevře vám dveře a nabídne kávu a pití při cestě.

Noční hlídač, který s vámi při cestě z práce prohodí několik milých slov a doporučí vám návštěvu Technického muzea v Praze, kde mají novou výstavu. (Ano, tohle se mi doopravdy stalo, skvělý člověk)

Řezník, který se vás zeptá co budete vařit, místo toho co chcete za maso. A pak vám řekne, jak maso dobře připravit, nabídne vhodné koření které má v nabídce k masu a poradí i dobré víno, které mají v obchodu přes ulici.

Slečna, která rozdává v metru letáky, ale vtipkuje s lidmi, usmívá se a je ráda, když si od ní někdo leták vezme. Na oplátku vám popřeje úspěšný den a povídá si s lidmi, kteří si třeba nemají s kým jinak popovídat.

Všichni tito lidé dokáží dělat svou práci výjimečně. Dokážete to také? Pokud máte pocit, že k vaší výjimečné práci a výsledkům musíte být výjimečně ohodnoceni, možná se s tímto přístupem k takové příležitosti nikdy nedostanete.